Súra číslo: 52, Název: Hora Sinaj, Arabský název: At-Túr
Od verše:1 do verše: 49

  1. Při hoře Sinaji,
  2. při Písmu sepsaném
  3. na pergamenu rozprostřeném,
  4. při chrámu navštěvovaném,
  5. při střeše zdvižené,
  6. při moři vzedmutém,
  7. trest Pána tvého nevyhnutelně udeří
  8. a není nikoho, kdo jej zadrží!
  9. V den, kdy kymácení zakymácí nebem
  10. a hory se vydají na cestu pochodem,
  11. běda v ten den těm, kdo za lež to pokládali
  12. a jen v planém tlachání zábavu nalézali!
  13. V ten den budou vrženi do ohně pekelného postrkem!
  14. „Toto je oheň ten, jenž nazvali jste výmyslem.
  15. Kouzlo je to, či snad nevidíte?
  16. Hořte v něm a vytrvejte či nevytrvejte - vše pro vás jedno je, vždyť odměnu jen za to, co konali jste, dostáváte!“
  17. A bohabojní věru budou v zahradách a ve slastech,
  18. radujíce se z toho, co Pán jejich jim uštědřil a že Pán jejich je trestu pekelného ušetřil.
  19. 19 „Jezte a pijte ve zdraví v odměnu za to, co jste konali,
  20. a spočívejte na pohovkách v řadách postavených!“ A oženíme je tam s dívkami velkých očí černých.
  21. A těm, kdo uvěřili a jež jejich potomci ve víře následovali, potomky jejich do ráje přivedeme a nic jim z jejich skutků neubereme. A každý člověk je toho, co činy svými si vysloužil, ručitelem.
  22. A ovocem a masem je opatříme podle jejich přání
  23. a tam mezi sebou si poháry podávat budou, z nichž nepojde ani prázdné tlachání, ani k hříchům svádění;
  24. a budou je tam chlapci obcházet, kteří perlám střeženým se budou podobat.
  25. A budou se jeden k druhému obracet a vyptávat
  26. řkouce: „Byli jsme kdysi o rodiny své plni ne klidu úzkostného,
  27. však Bůh nám milost uštědřil a ochránil nás před trestem vichru ohnivého,
  28. zajisté vzývali jsme Ho již předtím, neb On věru dobroditelem je slitovným!“
  29. Připomínej! A díky dobrodiní Božímu nejsi ani věštec, ani džiny posedlý blázen!
  30. Hovoří snad oni: „Básník je to! Vyčkejme si tedy, jak osud jeho bude změněn!“
  31. Rci: „Jen čekejte, já s vámi jsem také čekající!“
  32. Anebo jsou to snad sny, jež jim to vnukují, či lidé to jsou vzpurní? 5067
  33. Nebo říkají: „On si to vymyslil!“ Však sami tomu nevěří.
  34. Nechť tedy přijdou s vyprávěním podobným tomuto, jestliže pravdu hovoří!
  35. Cožpak z ničeho byli stvořeni, či sami jsou stvořiteli,
  36. anebo stvořili nebesa i zemi? Ne, oni nejsou přesvědčeni!
  37. Či pokladnice Pána tvého vlastní, anebo jsou těmi, kdo zapisují,
  38. či mají žebřík, na němž naslouchají? Nechť tedy ti, kdo z nich naslouchají, přinesou zjevné oprávnění!
  39. Bůh že měl by míti dcery, zatímco vy máte syny?
  40. Či žádáš snad nějakou odměnu, a oni jsou dluhy zatíženi?
  41. Či znají nepoznatelné, takže zapisovat je mohou,
  42. anebo o úklady usilují? Však nevěřící sami obelstěni budou.
  43. Či mají božstvo jiné, než Bůh je? Oč slavnější Bůh než to, co se k Němu přidružuje!
  44. A i kdyby viděli kusy nebe padat, určitě by říkali: „To jsou jen mraky zhuštěné.“
  45. Nech je tedy být až do doby, kdy setkají se svým dnem, v němž budou bleskem sraženi,
  46. se dnem, v němž nic nebude jim platna jejich lest a nedostane se jim pomoci.
  47. Těm, kdo křivdili, se věru trestu dostane a ještě něčeho víc, však většina z nich to neví.
  48. Ty však neochvějně na rozsudek svého Pána čekej, vždyť věru jsi Nám na očích! A oslavuj chválu Pána svého, když vstáváš,
  49. a za noci i při hvězd odchodu Jej oslavuj!