Súra číslo: 45, Název: Klečící, Arabský název: Ad-Džáthija
Od verše:1 do verše: 37

  1. Há mím!
  2. Seslání Písma od Boha mocného, moudrého pochází.
  3. Na nebesích i na zemi jsou věru pro věřící znamení,
  4. a také ve stvoření vašem i ve zvířatech, jež po zemi rozmnožil, jsou znamení pro lid pevně přesvědčený,
  5. i ve střídání noci a dne, i v tom, co Bůh z nebes sesílá jako obživu a oživuje tím zemi poté, co mrtvá byla, a rovněž ve větrů vysílání jsou znamení pro lid rozumný.
  6. Toto jsou znamení Boží, jež podle pravdy ti sdělujeme. A jakému tedy uvěří zvěstování, zamítnou-li Boha a Jeho znamení?
  7. Běda každému pomluvači hříšnému,
  8. jenž naslouchá znamením Božím, když jsou mu sdělována, však potom v pýše své setrvává, jako by je ani neslyšel! O trestu bolestném zvěst oznam jemu!
  9. A když naučí se něčemu ze znamení Naších, tropí si z toho jen posměšky. A takové očekává trest potupný.
  10. Za nimi peklo číhá a nebude jim platné nic z toho, co si vysloužili, ani to, co místo Boha jako ochránce si vzali a pro ně určen je trest nesmírný.
  11. Toto je správné vedení a ti, kdož neuvěřili v Pána svého znamení, trestem muk bolestných budou potrestáni.
  12. Bůh je ten, jenž podrobil vám moře, aby po něm lodi podle rozkazu Jeho pluly a abyste na něm o část přízně Jeho usilovali - snad za to budete vděčni!
  13. On podmanil vám vše, co na nebesích je i na zemi, a všechno od Něho pochází. A věru jsou v tom znamení pro lid uvažující!
  14. Rci těm, kdož uvěřili, ať promíjejí těm, kdož nedoufají ve dny Boží, jež dostaví se, aby byli lidé za to, co si vysloužili, odměněni.
  15. Kdo zbožné skutky koná, sám pro sebe tak činí, však kdo zlé koná, sám proti sobě samému tak činí; a posléze budete k Pánu svému navráceni.
  16. A dali jsme kdysi již dítkám Izraele Písmo, moudrost i proroctví a uštědřili jsme jim jídel výtečných hojnost a nad lidstvem veškerým jsme je vyznamenali.
  17. A dali jsme jim jasné důkazy z rozkazu našeho pocházející. A rozešli se v názorech svých teprve poté, když se jim vědění dostalo, a to ze vzájemné nevraživosti. Pán tvůj pak mezi nimi rozsoudí v den zmrtvýchvstání to, v čem se rozcházeli.
  18. A potom jsme tě umístili na cestě zákona z rozkazu Našeho vycházející. Následuj ji a nenásleduj sklonů těch, kdož nevědí o ničem!
  19. Vždyť tihle nikterak ti proti Bohu neprospějí; nespravedliví jsou si navzájem přáteli, však Bůh bohabojných je přítelem.
  20. Toto Písmo lidem viditelné důkazy dává a je vedením i milosrdenstvím pro lid, jenž pevně je přesvědčen.
  21. Což domnívají se ti, kdož zlého se dopouštějí, že učiníme je rovnými s těmi, kdož věří a zbožné skutky konají, v životě i ve smrti? Jak špatný je to úsudek!
  22. Bůh stvořil nebesa i zemi jako skutečnost, aby mohl odměnit duši každou za to, co si vysloužila; a nebude jim ukřivděno.
  23. Co soudíš o tom, jenž učinil si božstvem svým svou vášeň a jemuž Bůh dal vědomě zbloudit a zapečetil sluch i srdce jeho a zastřel zrak jeho rouškou? Kdo povede jej kromě Boha správnou cestou? Což se nevzpamatují?
  24. Říkají: „Neexistuje leč tento náš život pozemský, zemřeme a žijeme a pouze čas nás zahubí!“ Však o tom, co říkají, žádných vědomostí nemají a jenom se tak dohadují.
  25. A když jsou jim sdělována Naše znamení jasná, nemají jiného důkazu, než že říkají: „Přiveďte tedy předky naše, jste-li pravdomluvní!“
  26. Odpověz: „Bůh život vám dává a pak i smrt; a posléze vás shromáždí pro den zmrtvýchvstání, o němž pochybnosti není, však většina z lidí to neví.
  27. Bohu náleží království nebes a země; a v den, kdy Hodina udeří, v ten den ztrátu utrpí ti, kdož pravdu popírali.“
  28. A uvidíš národy všechny klečet a každý národ ke své knize bude povolán se slovy: „Dnes dostanete odměnu svou za to, co jste konali.
  29. Tato Naše kniha hovoří proti vám pravdivě a zaznamenávali jsme do ní vše, co jste dělali.“
  30. Pokud se týká těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty uvede Pán jejich do milosrdenství Svého - a to úspěch je zřetelný.
  31. A pokud se týká těch, kdož nevěřili, těm bude řečeno: „Což nebyla vám znamení Naše sdělena? Však byli jste pyšní a byli jste lid hříšný!
  32. A když bylo vám řečeno: „Slib Boží je skutečností a věru o Hodině pochyby není!“ pak jste odpovídali: „Nevíme, co je to Hodina, máme jen domněnky své a nejsme o ní nikterak přesvědčeni.“
  33. A objeví se špatnost jejich počínání a obklíčí je to, čemu se posmívali.
  34. A bude jim řečeno: „Dnes my na vás zapomeneme tak, jako jste vy zapomněli na setkání s tímto svým dnem; a útočištěm vaším bude oheň a nebudete mít pomocníka žádného.
  35. A to je odměna za to, že znamení Boží jste pro smích měli a že vás život pozemský svedl!“ A v ten den nebudou odtud vyvedeni a nebudou ani k pokání vyzváni.
  36. A budiž chvála Bohu, Pánu nebes i Pánu země, Pánu lidstva veškerého!
  37. Jemu náleží velkolepost na nebesích i na zemi a On mocný je i moudrý!