Súra číslo: 32, Název: Padnutí na zem, Arabský název: Al-Sadžda
Od verše:1 do verše: 30

  1. Alif lám mím!
  2. Seslání Písma tohoto - o němž pochyby není - od Pána lidstva veškerého pochází;
  3. oni však říkají: „Sám si to vymyslil!“ Ó nikoliv, to pravda je od Pána tvého pocházející, abys varoval lid, k němuž nepřišel před tebou varovatel žádný - snad půjdou po správné cestě.
  4. Bůh je ten, jenž nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, v šesti dnech stvořil a pak na trůnu Svém se usadil. A nemáte kromě Něho ochránce ani přímluvce žádného. Což se nevzpamatujete?
  5. On rozkaz z nebe na zem usměrňuje a ten pak k Němu vystoupí v den, jehož délka - podle počítání vašeho - tisíc let činí.
  6. A tak tomu je - On zná nepoznatelné i všeobecně známé a On mocný je i slitovný;
  7. ten, jenž udělal překrásně každou věc jím stvořenou a člověka nejdříve z hlíny stvořil,
  8. pak potomstvo jeho z kapky vody nicotné učinil
  9. a potom jej vyrovnal a část ducha Svého v něj vdechl;a sluch, zrak i srdce všem vám dal - a přece jak málo jste vděční!
  10. A říkají: „A až zabloudíme kdesi v zemi, což vskutku budeme novým stvořením vzkříšeni?“ A přece jen v setkání s Pánem svým nevěří!
  11. Rci: „Anděl smrti, jenž vás na starosti má, vás povolá a potom budete k Pánu svému navráceni!“
  12. Kdybys viděl, jak provinilci klopíce hlavy před Pánem svým volat budou: „Pane náš, viděli jsme a slyšeli jsme; vrať nás na zem a my zbožné skutky konat budeme, neboť nyní jsme o pravdě přesvědčeni.“
  13. Kdybychom chtěli, dali bychom duši každé vedení správné, leč nechť uskuteční se slovo Mé: „Věru naplním peklo lidmi spolu s džiny!“
  14. Ochutnejte trestu za to, že jste zapomněli na setkání s tímto svým dnem; My také jsme na vás zapomněli, okuste tedy za skutky své trest nesmrtelný!
  15. Ve znamení Naše pak věří jedině ti, kdož při zmínce o nich na zem padají klaníce se a chválu Pána svého slaví, aniž jsou domýšliví.
  16. Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i z touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají.
  17. Žádná duše neví, co z radostí skryto je pro ně odměnou za skutky jejich.
  18. Cožpak je věřící roven tomu, kdo je hanebník? Ne, ti rovni si nebudou.
  19. Pro ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, pro ty jsou určeny zahrady útulku jako příbytek za to, co činili,
  20. však těm, kdož nepravosti páchali, těm oheň bude útočištěm. A kdykoliv budou chtít z něho odejít, budou v něj navráceni a řečeno jim bude: „Ochutnejte trest ohnivý, jejž za vylhaný jste měli!“
  21. A dáme jim okusit trestu bližšího kromě trestu většího - snad se z bludu svého navrátí.
  22. Kdo je nespravedlivější než ten, jenž - když připomínána jsou mu znamení Pána jeho - od nich se odvrátí? My věru se provinilým pomstíme.
  23. Věru jsme již dali Mojžíšovi Písmo - a nebuď na pochybách, že se s Nim setkáš - a stanovili jsme je pro dítka Izraele jako vedení
  24. a z nich pak učinili jsme vedoucí, aby podle rozkazu Našeho vedli za to, že byli neochvějní a o znameních Našich přesvědčeni.
  25. Pán tvůj vskutku pak rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání to, o čem se v mínění rozcházejí.
  26. Což nebylo jim ukázáno, kolik před nimi jsme již zahubili pokolení, okolo jichž příbytků tak často procházejí? A věru jsou v tom znamení - což sluchu tomu nepopřejí?
  27. Což nepozorují, jak ženeme vodu na zem vyprahlou, takže z ní obilí vzrůstá, jímž živí se jak oni, tak i jejich stáda? Což jasně to nezří?
  28. A vyptávají se: „Kdy tedy přijde ono rozhodnutí, jste-li pravdomluvní?“
  29. Odpověz: „V den rozhodnutí nebude nic platna víra těm, kdož nevěřící byli, a nebude jim dán odklad žádný!“
  30. Odvrať se tedy od nich a vyčkávej! Však také oni čekají.