Súra číslo: 29, Název: Pavouk, Arabský název: Al-‘Ankabút
Od verše:1 do verše: 69

1. Alif lám mím!
2. Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: „Uvěřili jsme,“ a že zkoušeni nebudou?
3. Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Bůh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.
4. Myslí si snad ti, kteří špatných činů se dopouštějí, že Nás předstihnou? Jak špatně však usuzují!
5. Kdo doufá, že s Bohem se setká, dočká se, neboť lhůta Boží se vskutku dostaví - a On slyšící je i vševědoucí.
6. Ten, kdo ve víře se usilovně snaží, ten věru sám pro sebe tak činí, vždyť Bůh je soběstačný vůči lidstvu veškerému.
7. Těm, kdož uvěřili a dobré skutky konali, těm vymažeme špatné činy jejich a odměníme je podle toho nejlepšího, co vykonali.
8. Uložili jsme člověku být dobrý vůči rodičům; jestliže však usilují přimět tě, abys ke Mě přidružoval to, o čem nemáš žádného vědění, pak je neposlouchej! A ke Mně budete navráceni a Já vás poučím o tom, co jste dělali.
9. Ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty věru uvedeme mezi svaté.
10. Mezi lidmi jsou pak ti, kdož říkají: „Uvěřili jsme v Boha,“ ale když kvůli Bohu jsou pronásledováni, srovnávají zkoušku lidmi působenou s trestem Božím. Když však přijde pomoc od Pána tvého, tu věru volají: „My byli jsme s vámi!“ Cožpak Bůh nezná nejlépe, co v hrudích je lidstva veškerého?
11. A Bůh vskutku zná ty, kdož věří, a stejně dobře zná i váhavce.
12. Ti, kdož neuvěřili, říkají těm, kdož uvěřili: „Pojďte po cestě naší a my poneseme pak vaše hříchy!“ Však nepřevezmou nic z hříchů jejich, neboť jsou to lháři.
13. Ale ponesou věru břemena svá vlastní a další břemena se svými břemeny a budou otázáni v den zmrtvýchvstání na to, co lživě si vymýšleli.
14. A vyslali jsme již kdysi Noema k lidu jeho a zůstal mezi nimi tisíc let bez padesáti. A zachvátila je potopa, neboť byli nespravedliví.
15. A zachránili jsme jej a jeho druhy na lodi a učinili jsme ji znamením pro lidstvo veškeré.
16. (A vyslali jsme) Abrahama, a hle, pravil k lidu svému: „Uctívejte Boha a buďte bohabojní, to pro vás bude lepší, jste-li vědoucími.
17. Vy místo Boha pouze modly uctíváte a lež tím vytváříte. Ti, které vedle Boha uctíváte, nemohou vám dát obživu žádnou, usilujte proto nalézt svůj příděl obživy u Boha, uctívejte Jej a buďte Mu vděční, neb k Němu pak budete navráceni.“
18. Jestliže to za lež pokládáte, tedy již národy jiné před vámi to za lež prohlašovaly. A poslovi pak přísluší jen sdělení jasné.
19. Což neviděli, jak Bůh tvoří prvním tvořením a pak to opakuje? A to je pro Boha velmi snadné.
20. Rci: „Cestujte po zemi a popatřte, jak On zahájil stvoření! Potom Bůh uskuteční druhé stvoření, vždyť Bůh je všemocný nad každou věcí,
21. trestá, koho chce, a slituje se, nad kým chce, a k Němu budete přivedeni.
22. A nemůžete uniknout zásahu Jeho ani na zemi, ani na nebi a nemáte kromě Boha ochránce ani pomocníka žádného.“
23. Ti, kdož nevěří ve znamení Boží a v setkání s Ním, nemají naději na milosrdenství Mé a jim se dostane trestu bolestného.
24. A nebylo odpovědí lidu jeho nic jiného, než že řekli: „Zabte ho anebo jej upalte!“ A zachránil jej Bůh před ohněm, a v tom věru jsou znamení pro lid věřící.
25. I zvolal Abraham: „Vy vzali jste si věru místo Boha modly jen z lásky své společné k životu pozemskému, však později, v den zmrtvýchvstání, vy jeden druhého zapřete a vzájemně se proklínat budete, leč útočištěm vaším bude oheň pekelný a nebudete mít pomocníka žádného.“
26. A uvěřil mu Lot a pravil: „Vystěhuji se k Pánu svému, neb On věru mocný je i moudrý.“
27. A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a určili jsme pro potomstvo jeho prorocké poslání a Písmo. A dali jsme mu již odměnu na tomto světě, zatímco na onom světě budou věru mezi bezúhonnými.
28. A vyslali jsme Lota, aby pravil k lidu svému: „Vy dozajista pášete takové nemravnosti, jaké nikdo z lidstva veškerého před vámi nedělal.
29. Což budete vskutku vcházet k mužům, přepadávat na cestách a páchat skutky zavrženíhodné ve shromážděních svých?“ A bylo odpovědí lidu jeho jedině to, že řekli: „Předveď nám tedy trest Boží, jsi-li pravdomluvný!“
30. I řekl: „Pane můj, pomoz mi proti lidem pohoršení šířícím!“
31. A když vyslanci Naši přišli k Abrahamovi se zvěstí radostnou, prohlásili: „Zahubíme obyvatele města tohoto, neboť nespravedliví byli!“
32. Abraham namítl: „Avšak bydlí v něm Lot.“ Odpověděli: „Víme velmi dobře, kdo v něm žije. Zajisté zachráníme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež bude mezi těmi, kdož se opozdí.“
33. Když pak vyslanci Naši přišli k Lotovi, udělalo se mu nevolno a nevěděl si s nimi rady. I pravili: „Neboj se a nermuť se, vždyť my zachráníme tebe i rodinu tvou kromě ženy tvé, jež bude mezi těmi, kdož pozadu zůstanou.
34. My sešleme na obyvatele města tohoto pohromu z nebes za to, že byli neřestní.“
35. A ponechali jsme je jako znamení zjevné pro lid rozumný.
36. A vyslali jsme k Madjanovcům bratra jejich Šu´ajba a on pravil: „Lide můj, uctívejte Boha a doufejte v den poslední! A nešiřte po zemi pohoršení!“
37. A prohlásili jej za lháře, ale postihlo je zemětřesení a nazítří zrána leželi v domech svých tvářemi k zemi.
38. A vyslali jsme k ´Ádovcům a Thamúdovcům . . . a je vám osud jejich jasný podle příbytků jejich. Satan jim okrášlil jejich počínání a svedl je z cesty, ačkoliv byli jasně vidoucí.
39. A podobně bylo s Qárúnem, Faraónem a Hámánem; a přišel k nim Mojžíš se zřetelnými důkazy, a ačkoliv byli na zemi domýšliví, přece nás nepředstihli.
40. A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili.
41. Ti, kdož si místo Boha vzali jiné ochránce, podobají se pavouku, který si pro sebe staví obydlí z pavučin. A ze všech obydlí zajisté obydlí pavoukovo je nejchatrnější - kéž by to jen věděli!
42. Bůh nejlépe zná, jaké věci oni vzývají vedle Něho - a On mocný je i moudrý.
43. My pak uvádíme podobenství tato lidem, ale pochopí je pouze rozumní.
44. Bůh stvořil nebesa i zemi jako skutečnost vážnou a věru je v tom znamení pro věřící.
45. Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je povinností největší a Bůh dobře ví, co děláte.
46. Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším a pouze s těmi z nich, kdož nespravedliví jsou. A rcete: „Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to, co bylo sesláno vám, a náš Bůh a váš Bůh jedno jsou; a my do vůle Jeho jsme odevzdáni.“
47. A takto jsme seslali Písmo i tobě; a ti, kterým jsme dali Písmo, věří v ně. A také mezi těmito zde jsou mnozí, kdož v ně věří; znamení Naše pak odmítají jedině nevěřící.
48. Tys nepředčítal předtím z Písma žádného ani jsi žádné neopisoval pravicí svou, jinak by byli na pochybách ti, kdož za nicotné to pokládají.
49. Nikoliv! Toto jsou znamení jasná v hrudích těch, kterým se vědění dostalo, a jen nespravedliví znamení Naše odmítají.
50. Říkají: „Pročpak mu nebylo sesláno znamení nějaké od Pána jeho?“ Odpověz: „Znamení jsou pouze u Boha a já jsem jen varovatelem zjevným.“
51. Cožpak jim nestačí, že jsme ti seslali Písmo, jež je jim sdělováno? A v tom věru je milosrdenství i připomenutí lidem věřícím.
52. Rci: „Bůh mi zcela stačí jako svědek mezi mnou a vámi! On zná, co na nebesích je i na zemi. Ti však, kdož ve falešné uvěřili a v Boha nevěří, ti věru ztrátu utrpí.“
53. Žádají tě o uspíšení příchodu trestu; kdyby nebylo již lhůty určené, věru by je byl trest již postihl, však přijde k nim znenadání, aniž to tušit budou.
54. Žádají tě o uspíšení příchodu trestu, zatímco peklo zajisté obklopí nevěřící.
55. V ten den je zahalí trest shora i zdola a tehdy jim On řekne: „Okuste trest za to, co jste prováděli!“
56. Služebníci Moji, kteří věříte! Země Má je věru rozlehlá, uctívejte Mne tedy!
57. Duše každá smrti okusí, a potom budete k Nám navráceni.
58. Ty, kdož věřili a zbožné skutky konali, ty ubytujeme v ráji v komnatách, pod nimiž řeky tekou, a budou tam nesmrtelní. Jak krásná bude odměna těch, kdož dobro konali,
59. neochvějní byli a na Pána svého spoléhali!
60. Kolik je zvířat, jež neopatřují si obživu svou, ale Bůh jim ji uštědřuje stejně jako vám - a On slyšící je i vševědoucí.
61. Když se jich zeptáš: „Kdo stvořil nebesa a zemi a podmanil si slunce a měsíc?“, odpovídají: „Bůh!“ Jak se tedy mohou tak odvracet?
62. Bůh štědře dává obživu, komu chce ze služebníků Svých, a odměřuje ji také, komu chce a Bůh věru je vševědoucí o každé věci.
63. A když se zeptáš: „Kdo sesílá z nebe vodu, jež oživuje zemi po smrti její?“, tehdy odpovídají: „Bůh.“ Rci: „Chvála Bohu!“ Ale většina z nich nemá rozum.
64. Tento život pozemský není leč zábava a hra, zatímco pobyt v životě budoucím je tím životem pravým - kéž by to jen věděli!
65. A když plují na lodi, vzývají Boha a upřímně mu zasvěcují svou víru, když však je potom na souši zachrání, hle, modloslužebníky se stávají,
66. aby ukázali svůj nevděk za to, co jsme jim dali, a aby si jen užívali - však záhy se dozví!
67. Což nevidí, že jsme učinili z města tohoto posvátný okrsek bezpečný, zatímco lidé okolo jsou olupováni? Chtějí snad věřit ve falešné a nevěřit v dobrodiní Boží?
68. Kdo je nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži vymýšlí anebo prohlašuje pravdu, když k němu přišla, za lež? Což nebude peklo útulkem pro nevěřící?
69. Ty, kdož k vůli Nám se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.