Súra číslo: 25, Název: Spásné zjevení, Arabský název: Al-Furkán
Od verše:1 do verše: 77

  1. Požehnán budiž ten, jenž seslal spásné zjevení služebníku Svému, aby lidstvu varovatelem byl,
  2. ten, jehož je království na nebesích i na zemi a jenž si nevzal pro sebe dítě žádné a společníka žádného ve vládě nemá; a On všechny věci stvořil a každé její osud určil.
  3. A přibrali si vedle Něho božstva, která stvořit nic nemohou, leč sama stvořena jsou, která sobě žádnou škodu či užitek způsobit nemohou a ani smrtí ani životem ani vzkříšením nevládnou.
  4. A říkají ti, kdož nevěří: „Toto není leč věc padělaná, kterou sám si vymyslil, a jiní mu v tom pomáhali!“ A již tím se dopustili křivdy a klamu!
  5. A hovoří dále: „To jsou povídačky starých, které si zapsal a jež ráno i večer jsou diktovány jemu!“
  6. Odpověz: „Seslal je ten, jenž tajemství zná nebes i země. A On věru odpouštějící je i slitovný.“
  7. A říkají dále: „Co je to za posla Božího, jenž pokrmy pojídá a po trzích chodí. Kdyby mu byl tak poslán anděl nějaký, aby spolu s ním byl varovatelem,
  8. anebo kdyby mu byl shozen poklad či měl nějakou zahradu, z níž by se živil!“ A dodávají nespravedliví: „Vždyť jdete jen za očarovaným člověkem!“
  9. Pohleď, jaká podobenství ti uvádějí! Bloudí však oni a nejsou schopni správnou cestu najít.
  10. Požehnán budiž ten, jenž kdyby chtěl, daroval by ti lepší než vše to - zahrady, pod nimiž řeky tekou, a mohl by ti i zámky postavit.
  11. Ba ano, oni Hodinu za lež prohlašuji; však připravili jsme pro ty, kdož za lež Hodinu prohlašují, plamen šlehající;
  12. a až spatří jej z místa vzdáleného, uslyší, jak je zuřící a ječící.
  13. A až svázáni pospolu na místo úzké budou vhozeni, zvolají: „Přijď sem rychle, ó zničení!“
  14. „Nevolejte dnes po zničení jediném, ale volejte po mnohém zničení!“
  15. Rci: „Je lepší tohle, či zahrada věčnosti, jež byla bohabojným slíbena a jež pro ně bude odměnou i konečným cílem?“
  16. A tam, nesmrtelní, budou mít vše, co si jen přát budou a to slib je vyprošený na Pánu tvém.
  17. V den, kdy shromáždí je i ty, které vzývali vedle Něho, řekne Bůh: „Jste to vy, kdož tyto Mé služebníky v blud uvedli, či oni sami z cesty zbloudili?“
  18. Odvětí: „Sláva budiž Tobě! Nepříslušelo nám, abychom byli zváni místo Tebe jako ochránci, avšak Tys jim i otcům jich k užívání tolik bohatství dal, že na připomenutí zapomněli a lidmi ztracenými se stali.“
  19. A takto za lež prohlásí to, co říkáte, a nebudou schopni vám pomoci ani trest od vás odvrátit. Tomu, kdo z vás nespravedlivý byl, tomu trest veliký dáme okusit.
  20. A neposlali jsme před tebou posly žádné, kteří by nebyli pokrmy pojídali a po trzích chodili. A učinili jsme jedny z vás pokušením pro jiné, abychom zjistili, zda neochvějní budete. A Pán tvůj vše bystře pozoruje.
  21. A říkají ti, kdož nemají naději na setkání s Námi: „Kdyby k nám byli sesláni andělé či kdybychom uzřeli Pána svého, věřili bychom!“ A zpyšněli v duších svých a povyšovali se velmi domýšlivě.
  22. V den, kdy anděly spatří - a ten den nebude pro hříšníky radostnou zvěstí - zvolají: „Přehradu zahrazující postavte mezi nás!“
  23. A My posoudíme skutky, které konali, a učiníme z nich prach rozptýlený.
  24. V ten den se dostane obyvatelům ráje nejlepšího místa k přebývání a nejkrásnějšího místa k odpočinutí,
  25. v den, kdy rozpoltí se nebe i s mračny a andělé sesláním budou sesláni,
  26. v ten den bude mít Milosrdný neomezenou vládu; a těžký pro nevěřící to bude den.
  27. V ten den si bude nevěřící ruce své hryzat a říkat: „Ó kéž bych se byl ubíral cestou stejnou s poslem!
  28. Běda mi, kéž jsem toho a toho za přítele nebral,
  29. vždyť on mne věru od připomenutí odvedl poté, co se mi ho dostalo; a satan člověka jen na holičkách nechal!“
  30. I řekne posel: „Pane, lid můj pokládal tento Korán za něco, čemu se vyhnout je zapotřebí.“
  31. A takto jsme udělali každému proroku nepřítele z hříšníků vzešlého, leč Pán tvůj ti zcela jako vůdce i pomocník stačí.
  32. A říkají ti, kdož nevěří: „Kdyby mu byl seslán Korán v jednom celku, uvěřili bychom!“ A sesíláme jej takto, abychom tím posílili srdce tvé, a předčítáme jej s péčí největší.
  33. A neuvedou ti nevěřící podobenství žádné, aniž bychom ti k němu přinesli odpověď pravdivou a výklad nejlepší.
  34. Ti, kteří shromážděni budou s tvářemi k peklu obrácenými, ti místa nejhorší mít budou a nejdále z cesty sejdou.
  35. A dali jsme již kdysi Mojžíšovi Písmo a učinili jsme bratra jeho Áróna poradcem jemu
  36. a řekli jsme: „Odeberte se oba k lidu, jenž znamení Naše za lživá pokládá!“ A vyhubili jsme je do samých základů!
  37. A podobně jsme lid Noemův, jenž prohlásil posly za lháře, utopili a pro lidi jsme je znamením učinili; a připravili jsme pro nespravedlivé muka bolestná
  38. a rovněž pro ´Ádovce Thamúdovce, obyvatele ar-Rassu a četná pokolení, jež mezi nimi byla.
  39. A všem těmto jsme podobenství uváděli a všechny jsme zahladili až do úplného zničení.
  40. A procházeli nevěřící kolem města, jež bylo zaplaveno deštěm zhoubným. Což nebyli s to je vidět? Ba věru, a přece nedoufají ve vzkříšení!
  41. A když tě vidí, jen posměšky si z tebe tropí a říkají: „Je tohle ten, jehož Bůh jako posla vypravil?
  42. Vždyť by nás byl málem odvedl od božstev našich, kdybychom nebyli v uctívání jich vytrvalí!“ Však záhy se dozví, až trest spatří, kdo více se z cesty správné odchýlil.
  43. Myslíš, že tomu, kdo si vzal jako své božstvo vášeň svou, jsi dozorcem,
  44. anebo domníváš se, že většina z nich naslouchá či uvažuje rozumně? Vždyť oni jsou jen jak dobytčata ba ještě dále zbloudili z cesty správné.
  45. Což nevidíš, jak Pán tvůj stín prodlužuje? Kdyby byl chtěl, věru by jej byl nehybným učinil; a pak jsme slunce ustanovili jemu vůdcem
  46. a potom jej k sobě přitahujeme lehkým uchopením.
  47. A On je ten, jenž pro vás noc rouchem učinil a spánek odpočinkem a den učinil vzbuzením.
  48. A On je ten, jenž větry vysílá jako hlasatele milosrdenství Svého; a sesíláme z nebe vodu čistou,
  49. abychom jí oživili zem mrtvou a napojili to, co jsme stvořili z dobytka a lidí, mírou hojnou.
  50. A rozdělujeme ji mezi ně, aby se upamatovali,avšak většina lidí odmítá vše kromě nevěrectví.
  51. Kdybychom chtěli, věru bychom byli vyslali varovatele do města každého.
  52. Neposlouchej nevěřící, ale pusť se jím proti nim do boje úporného.
  53. A On je ten, jenž volně dal téci oběma mořím: jedno sladké a pitné je, druhé slané a hořké. A mezi oběma umístil překážku a přehradu zahrazující.
  54. A On je ten, jenž stvořil z vody smrtelníka a učinil mu přímé a přišvagřené příbuzenstvo. A Pán tvůj je všemohoucí.
  55. Avšak oni uctívají místo Boha něco, co jim prospívat ani škodit nemůže; a nevěřící je proti Pánu svému (satanovým) pomocníkem.
  56. A vyslali jsme tě pouze, abys byl hlasatelem zvěsti radostné a varovatelem.
  57. Rci: „Nežádám od vás za to odměnu žádnou, leda aby ten, kdo chce, se ubíral k Pánu svému cestou správnou.“
  58. Spolehni se na Živého, jenž neumírá, a oslavuj chválu Jeho; On dostatečným je znalcem hříchů služebníků Svých.
  59. Ten, jenž nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, v šesti dnech stvořil a pak na trůnu se pevně usadil - to je Milosrdný! A zeptej se na Něj dobře zpravených!
  60. A když se jim řekne: „Padněte na zem před Milosrdným!“, odpovídají: „A co je to Milosrdný? Máme padat na zem jen proto, že ty nám to poroučíš?“ A to vše jen rozmnožuje odpor jejich.
  61. Požehnán budiž ten, jenž na nebi znamení zvěrokruhu stvořil a svítilnu tam umístil i měsíc osvětlený.
  62. A On je ten, jenž stanovil střídání noci i dne jako znamení pro toho, kdo chce si Boha připomenout, a toho, kdo chce být vděčný.
  63. Služebníci Milosrdného jsou ti, kdož pokorně chodí po zemi, a když jsou osloveni lidmi pošetilými,odpovídají: „Mír s vámi!“ -
  64. ti, kdož za noci bdí kvůli Pánu svému padajíce na zem i stojíce
  65. a kdož hovoří: „Pane náš, odvrať od nás trest pekla, vždyť jeho trest je trýznivý!“
  66. - a ono je útočištěm i místem pobytu věru špatným -
  67. a ti, kdož při vydáních svých ani nerozhazují, ani neskrblí, leč na střední cestě mezi tím stojí,
  68. a kdož nevzývají spolu s Bohem žádná božstva jiná a nezabíjejí duši žádnou, jejíž zabití Bůh zakázal - leda podle práva, a nesmilní. A kdo toto činí, ten hříchu se dopouští,
  69. za nějž mu trest zdvojnásoben bude v den zmrtvýchvstání a zůstane v něm věčně ponížený
  70. kromě těch, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Bůh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Bůh odpouštějící je a slitovný.
  71. A kdokoliv se kál a zbožné skutky konal, ten věru se k Bohu navrátí kajícně.
  72. A ti, kdož křivě nesvědčí, a když kolem řečí hnusných jdou, míjejí je důstojně,
  73. a ti, kdož k připomenutí znamení Pána svého nezůstávají lhostejní, jako by byli hluší a slepí,
  74. a ti, kdož říkají: „Pane náš, dej nám v manželkách našich i potomcích našich oka ochlazení a učiň nás vzorem bohabojným,“
  75. takoví odměněni budou komnatami rajskými, neboť trpěliví byli a setkají se tam s pozdravem i přivítáním
  76. a budou tam nesmrtelní. A jak krásné to bude místo přebývání a umístění.
  77. Rci: „Pán můj se o vás nepostará, nebudete-li jej vzývat; vy však jste již znamení za lež prohlásili a záhy vás postihne trest nevyhnutelný.“