Súra číslo: 21, Název: Proroci, Arabský název: Al-Anbijá´
Od verše:1 do verše: 112

1. Přibližuje se k lidem zúčtování jejich, zatímco lhostejně se odvracejí,
2. a kdykoliv jim od Pána jejich nové připomenutí přijde, jen jako v zábavě mu naslouchají
3. s výsměchem v srdcích. A ti, kdož nespravedliví jsou, tajně se domlouvají: „Což není on jen smrtelník vám podobný? Cožpak se chcete podílet na kouzelnictví, přestože oči máte vidoucí?“
4. Rci: „Pán můj dobře zná řeči na nebesích i na zemi, On slyšící je i vševědoucí.“
5. Však naopak oni hovoří: „To jsou jen sny popletené či spíše on sám si to vymyslil, ba věru on básníkem je! Ať tedy předloží znamení, s jakými byli vysláni proroci staří!“
6. Neuvěřilo před nimi žádné město, a zahubili jsme je. Uvěří snad nyní tito?
7. A poslali jsme před tebou pouze muže, jimž vnuknutí jsme dali. Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!
8. A nedali jsme těmto prorokům těla, jež by pokrmy nejedla, a ani nesmrtelní nebyli.
9. Potom jsme splnili slib jim daný a zachránili jsme je i ty, jež jsme chtěli, zatímco přestupníky jsme zahubili.
10. A nyní jsme vám již Písmo seslali, v němž pro vás je připomenutí - což to nepochopíte?
11. A kolik jsme vyvrátili měst, jež byla nespravedlivá, a po nich vzniknout jsme národům jiným dali!
12. A jakmile pocítili přísnost Naši, prchat z měst se jali.
13. „Neprchejte, ale raději se vraťte k přepychu, v němž jste žili, a do příbytků svých - možná že o vydání počtu požádáni budete!“
14. A odpověděli: „Běda nám, my věru byli jsme nespravedliví!“
15. A nepřestalo toto volání jejich, dokud jsme je jak obilí neskosili a životy jejich nezhasili.
16. My nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, jsme pro zábavu nestvořili;
17. kdybychom se byli chtěli pobavit, našli bychom si zábavu u Sebe, kdybychom už tak učinit zamýšleli.
18. Naopak My pravdu proti falši mrštíme, a roztříští ji, a hle, ona se rozplyne; však běda vám za to, co lživě Bohu připisujete!
19. Jemu náleží všichni, kdož na nebesích jsou a na zemi; a ti, kdož u Něho dlí, nejsou tak hrdopyšní, aby Mu nesloužili, a nikdy neumdlí
20. a pějí slávu Jeho dnem i nocí bez přestání.
21. Vzali si snad božstva pozemská, jež k životu probouzejí?
22. Kdyby byla na nebi a na zemi božstva jiná kromě Boha, věru by obojí již zkáze bylo propadlo. A oč je Bůh, Pán trůnu, slavnější než to, co mu připisují!
23. A On nebude tázán na to, co koná. zatímco oni budou dotazováni na počtu vydání.
24. Či vzali si vedle Něho božstva jiná? Rci: „Předložte tedy důkaz svůj! Toto je připomenutí těm, kdož se mnou jsou, i připomenutí těm, kdož byli přede mnou!“ Však naopak, většina z nich pravdu nezná a odvrací se od ní.
25. A nevyslali jsme před tebou žádného posla, abychom mu nebyli vnukli: „Není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy!“
26. Hovoří: „Milosrdný si vzal děti!“ Sláva Mu! Ba nikoliv, to služebníci jsou jen Jeho ctihodní,
27. kteří se dříve než On promluvit neodvažují a jen podle rozkazu Jeho jednají.
28. A On zná dobře, co je před nimi a co je za nimi, a oni se přimlouvat nesmějí, leč za toho, v němž On nalezne zalíbení; a oni se před Ním třesou bázní.
29. A kdyby někdo z nich řekl: „Já božstvem vedle Něho jsem,“ toho bychom peklem odměnili, neboť takto My nespravedlivé odměňujeme.
30. Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří?
31. A vztyčili jsme na zemi hory pevně zakotvené, aby se s nimi nekývala, a učinili jsme na ní průchody jako cesty - snad jimi budou vedeni.
32. A učinili jsme nebe střechou chráněnou a přesto se oni odvracejí od Našich znamení.
33. On je ten, jenž stvořil noc i den, slunce i měsíc a oba po nebeské své dráze plují.
34. Žádnému ze smrtelníků, kteří před tebou byli, jsme nesmrtelnost nedali. A jestliže ty zemřeš, budou snad oni nesmrtelní?
35. Každá duše smrti okusí; a zkoušíme vás zlým i dobrým co pokušením, a k Nám budete navráceni.
36. A když tě nevěřící spatří, posměšky si z tebe jen dělají a hovoří: „Je tohle ten, co zmiňuje se pohrdavě o božstvech vašich?“ A při tom sami nevěří v Milosrdného připomenutí!
37. Člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení!
38. A říkají nevěřící: „Kdy slib tento se splní, jste-li pravdomluvní?“
39. Kéž by znali ti, kdož nevěří, tu chvíli, kdy nebudou moci oheň odvrátit od tváří svých a zad svých a kdy pomoc žádnou mít nebudou!
40. Ba, Hodina přikvačí na ně znenadání a v úžas je uvede a nebudou schopni ji zadržet a ani odklad nedostanou.
41. A dělali si posměšky již z poslů předchozích, avšak to, čemu se posmívali, obklopilo ty, kdož tomu se posmívali.
42. Rci: „Kdo ochrání vás za noci i za dne před Milosrdným?“ A přece od připomenutí Pána svého se odvracejí!
43. Mají snad místo Nás božstva jiná, jež bránit je budou? Ta nejsou schopna pomoci ani sama sobě, a oni jimi nebudou proti Nám chráněni.
44. Ba naopak, nechali jsme je i otce jejich užívat světa tohoto tak, až prodloužily se životy jejich. Což nevidí, že přicházíme na zem zmenšujíce ji ze všech stran? Jsou snad vítězi oni?
45. Rci: „Já varuji vás jedině vnuknutím mně daným, však hluší neslyší volání, jsou-li varováni.“
46. A jestliže se jich dotkne jen jediné dechnutí trestu Pána tvého, vykřiknou: „Běda nám, my vskutku nespravedliví jsme byli!“
47. A postavíme v den zmrtvýchvstání váhu spravedlivou a nebude duše žádná o nic ošizena; a i kdyby to mělo jen váhu zrna hořčičného, My je přineseme. A my stačíme si jako účetní.
48. A dali jsme již kdysi Mojžíšovi a Árónovi spásné zjevení, osvícení, i bohabojným připomenutí,
49. těm, kteří se Pána svého kvůli nepoznatelnému obávají a před Hodinou se chvějí.
50. A toto je připomenutí požehnané, Námi seslané. Chcete je snad popírat?
51. A darovali jsme již předtím Abrahamovi správné vedení, neboť jsme o něm věděli.
52. Hle, pravil otci svému a lidu svému: „Co je to za sochy, jichž se tak usilovně přidržujete?“
53. Odpověděli: „Shledali jsme, že otcové naši je uctívali.“
54. Pravil: „Vskutku vy i vaši otcové ve zjevném bludu jste!“
55. I řekli: „Přišels k nám s pravdou, anebo jsi jedním z těch, kdo žertují?“
56. Odpověděl: „Ba právě naopak! Váš Pán je Pánem nebe a země a On obé stvořil. A já jsem jedním z těch, kdož to dosvědčují.
57. Při Bohu, dozajista nastrojím úklad modlám vašim, jakmile záda vaše se obrátí.“
58. A rozbil je na kousky všechny kromě té největší z nich - snad oni sami se k ní navrátí.
59. I řekli: „Kdo tohle božstvům našim udělal, ten věru mezi nespravedlivé patří!“
60. A pravili jedni: „Slyšeli jsme mladíka nějakého o nich poznámky činit, Abraham mu říkají.“
61. I zvolali: „Přiveďte ho před oči lidí - snad budou proti němu svědčit!“
62. A zeptali se jej: „Byls to ty, Abrahame, kdo s našimi božstvy se tohle odvážil učinit?“
63. Odpověděl: „Nikoliv, to tenhle největší z nich udělal, zeptejte se jich, jestliže mohou promluvit!“
64. Nevěřící se obrátili proti sobě a řekli: „Vy věru jste nespravedliví!“
65. Potom však opět nastal obrat v hlavách jejich a prohlásili: „Ty přece víš, že vůbec nemluví!“
66. Abraham pravil: „Pročpak tedy uctíváte vedle Boha něco, co vám ani neprospívá, ani neškodí?
67. Hanba na vás i na to, co místo Boha uctíváte. Cožpak nejste rozumní?“
68. Zvolali: „Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li.“
69. Avšak My jsme pravili: „Ohni, vychladni a buď neškodným pro Abrahama!“
70. A hodlali mu úklad nastrojit, však My jsme způsobili, že sami ztrátu největší utrpěli.
71. A zachránili jsme jeho i Lota vedouce je do země, již jsme pro lidstvo celé požehnali,
72. a darovali jsme mu Izáka a Jakuba nádavkem a všechny jsme bezúhonnými učinili.
73. A ustanovili jsme je vůdci, kteří lid svůj řídí podle rozkazu Našeho, a vnukli jsme jim konání dobrého, dodržování modlitby a rozdáváni almužny - a byli služebníky Našimi.
74. A dali jsme Lotovi osvícení a vědění a zachránili jsme ho z města, jež nepravosti páchalo a jehož obyvatelé byli lidmi špatnými a hanebnými.
75. A uvedli jsme jej do milosrdenství Svého, neboť patřil mezi bezúhonné.
76. (A zmiň) se o Noem, který již dříve Nás volal, a vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej i rodinu jeho od pohromy nesmírné
77. a pomohli jsme mu proti lidu, jenž prohlašoval znamení Naše za vylhaná. A byl to lid špatný a utopili jsme je všechny.
78. A zmiň se o Davidovi a Šalomounovi; hle, oni vynesli rozsudek o poli, jež poškodilo stádo ovcí lidí jedněch, a byli jsme svědky rozsudku jejich.
79. A vnukli jsme Šalomounovi pochopení věci té a oběma jsme darovali osvícení a vědění. A donutili jsme hory a ptáky, aby spolu s Davidem Naši pěli chválu. A tak jsme učinili.
80. A naučili jsme jej vyrábět brnění pro vás, abyste se jimi chránili před útočností vzájemnou - budete za to vděčni?
81. A Šalomounovi jsme podrobili vítr, jenž jako vichřice na rozkaz jeho duje k zemi, již jsme požehnali. A o všech těch věcech My dobře jsme věděli.
82. A také některé satany jsme mu podrobili, aby se do moře potápěli či práce jiné proň vykonávali, a My jsme je při tom střežili.
83. A zmiň se o Jóbovi, jenž volal k Pánu svému: „Postihlo mne neštěstí, však tys nejslitovnější ze slitovníků!“
84. A vyslyšeli jsme jej a odvrátili od něho neštěstí, jež nesl, a vrátili jsme mu jeho rodinu a přidali ještě jednou tolik s nimi jako milosrdenství své a jako připomenutí těm, kdož Nás uctívají.
85. A zmiň se o Ismaelovi, Idrísovi a Dhu l-Kiflovi - a ti všichni byli trpěliví,
86. a uvedli jsme je do milosrdenství Svého a jsou mezi bezúhonnými.
87. A zmiň se o Muži s rybou; když odešel rozzloben a domníval se, že proti němu nic nezmůžeme. A volal nás v temnotách říkaje: „Není božstva kromě Tebe, sláva budiž Tobě! Věru jsem patřil k nespravedlivým!“
88. I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej z útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím.
89. A zmiň se o Zachariášovi, když volal k Pánu svému: „Pane můj, neponechávej mne samotného, Ty, jenž z dědiců jsi nejlepší!“
90. Vyslyšeli jsme jej a darovali jsme mu Jana a učinili jsme manželku jeho plodnou. A všichni ti se předstihovali v dobročinném konání a modlili se k Nám z touhy a úcty a byli vůči Nám pokorní.
91. A zmiň se o té, jež panenství své střežila. A vdechli jsme do ní část ducha Svého a učinili jsme z ní i ze syna jejího pro veškeré lidstvo znamení.
92. Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy!
93. Avšak oni se ve věci své mezi sebou rozpoltili, však přesto se všichni k Nám navrátí.
94. Kdokoliv dobré skutky koná a je při tom věřící, tomu úsilí jeho věru nebude upřeno a zajisté mu je k dobru připíšeme.
95. A je zakázáno městu každému, jež jsme zahubili, aby se obyvatelé jeho v ně navrátili,
96. pokud nebudou vypuštěni Gog a Magog; a tehdy se lidé z každého hrobu vynoří!
97. Pravdivý slib se přibližuje, a hle, strnulé jsou zraky těch, kdož neuvěřili. „Běda nám, že lhostejní jsme byli k němu, ba naopak, byli jsme nespravedliví.“
98. Vskutku vy i to, co jste místo Boha uctívali, palivem budete peklu a věru se doň dostanete!
99. Kdyby tamti byli skutečnými božstvy, nebyli by se sem dostali; a všichni v něm budou nesmrtelní.
100. A bude tam pro ně jen sténání, však nebudou v něm slyšeni.
101. Ti však, jimž jsme předem slíbili odměnu překrásnou, ti od pekla budou vzdáleni
102. a neuslyší z něho ani šelest nejmenší a v tom, po čem duše jejich toužily, budou nesmrtelní.
103. Ani den hrůzy největší je nezarmoutí a andělé je přivítají slovy: „Toto váš je den, jenž byl vám přislíben!“
104. V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme!
105. A věru jsme již napsali v žalmech, po připomenutí, že zemi podědí Moji bezúhonní služebníci.
106. A je v tom zajisté sdělení pro lid Mne uctívající.
107. A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.
108. Rci: „Bylo mi vnuknuto jenom, že božstvem vaším je Bůh jediný. Odevzdáte se tedy do Jeho vůle?“
109. A jestliže se odvrátí, tedy rci: „Já varoval vás bez rozdílu a věru nevím, je-li blízko či daleko to, co vám bylo slíbeno.“
110. A On zná dobře to, co veřejně hovoříte, i to, co skrýváte.
111. Nevím, zda to snad není pouze pokušení pro vás a dopřání vám užívat na určitou chvíli.
112. Rci: „Pane můj, rozhodni podle pravdy!“ Pán náš je Milosrdný a u Něho budiž vyžadována pomoc proti tomu, co lživě Mu připisujete!