Warning: Undefined array key "od" in /home/site/wwwroot/koran/koran.php on line 18
Warning: Undefined array key "do" in /home/site/wwwroot/koran/koran.php on line 19
Súra číslo: 15, Název: Al-Hidžr, Arabský název: Al-Hidžr
Od verše:1 do verše: 99
- Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma a Koránu zjevného.
- Často si nevěřící budou přát, aby byli odevzdanými do vůle Boží!
- Nech je být, ať si pojídají, užívají a nadějí klamnou se kojí, vždyť záhy se dozvědí!
- Nezahubili jsme žádné město, aniž se mu dostalo Písma známého,
- a žádný národ nemůže způsobit uspíšení ani oddálení termínu svého.
- Říkají: „Ty, jemuž připomenutí bylo sesláno, věru jsi džinem posedlý!
- Pročpak k nám nepřivedeš anděly, pravdu mluvíš-li?“
- My anděly jen k vykonání rozhodnutého sesíláme - a potom nebudou nevěřící k těm, jimž odklad je dán, patřit.
- My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.
- Již před tebou jsme k stranám dávným posly vyslali,
- však nepřišel k nim posel žádný, by se mu neposmívali.
- Takto mu razíme cestu do srdcí hříšníků.
- A neuvěří v něj, i když se už naplnil obvyklý osud předchozích.
- A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní,
- přece by říkali: „Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!“
- A na nebi jsme umístili znamení zvěrokruhu a učinili jsme je pro ty, kdo na ně patří, krásnými
- a ochránili jsme je před všemi satany prokletými -
- kromě těch, kdož pokradmu naslouchají, však ti jsou pronásledováni plamenem jasně zářícím.
- A zemi jsme rozprostřeli a rozhodili po ní hory pevně stojící a dali na ní vyrůst každé věci správně vyvážené
- a připravili jsme na ní potravu pro vás i pro ty, jimž obživu neskýtáte.
- A není žádné věci, jejíž pokladnice by u Nás nebyly, a sesíláme vám ji jedině v míře stanovené.
- A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte.
- A jsme to My, kdo život i smrt dáváme, a My sami všeho jsme dědici
- a dobře známe ty z vás, kdo vpředu kráčí, i ty, kdo vzadu se drží.
- A Pán tvůj je všechny shromáždí, vždyť On moudrý je, vševědoucí.
- Stvořili jsme člověka z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
- zatímco džiny jsme již dříve vytvořili z ohně prudce spalujícího.
- A hle, pravil Pán tvůj andělům: „Já smrtelníka stvořím z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
- a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha svého, padněte na zem, před ním se klaníce!“
- A padli před ním uctívajíce jej vespolek andělé všichni,
- kromě Iblíse, jenž odmítl být mezi uctívajícími.
- I pravil Bůh: „Iblísi, proč nejsi mezi těmi, kdož klaní se, také ty?“
- Odvětil: „Nebudu padat na zem před smrtelníkem, jehož jsi z hlíny suché stvořil, vzaté z bláta poddajného!“
- I pravil Bůh: „Odejdi odsud, neboť jsi věru prokletý!
- A nechť na tobě prokletí lpí až do dne soudného!“
- Řekl Iblís: „Pane můj, poskytni mi odklad do dne, kdy budou vzkříšeni!“
- I pravil Bůh: „Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo
- až do dne času stanoveného!“
- Odpověděl: „Pane můj, za to, žes mne svedl, okrášlím jim vše, co na zemi je, a všechny je uvedu v bloudění,
- kromě těch, kdož jsou služebníci Tvoji upřímní!“
- I pravil Bůh: „Toto je stezka přímá podle mého mínění,
- a věru nebudeš mít žádnou pravomoc nad služebníky mými, leda nad těmi, kdož tě následují svedeni,
- a pro ně všechny bude pak peklo místem setkání slíbeného.“
- A to má sedm bran a u každé brány bude z nich skupina zvláštní.
- Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat:
- „Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!“
- Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat,
- žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.
- Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný,
- avšak že trest Můj bude trest bolestný!
- A vypravuj jim o hostech Abrahamových,
- když k němu přišli zdravíce „Mír s tebou!“ a on jim odpověděl: „My věru se vás bojíme.“
- I pravili: „Neboj se, vždyť my ti přinášíme zvěst radostnou o narození chlapce moudrého!“
- Otázal se: „Jak byste mi mohli oznamovat takovou zvěst, když na mne již stáří dolehlo? Jménem čeho mi to oznamujete?“
- Odpověděli: „Oznamujeme ti to jménem pravdy - nebuď tedy z těch, kdo naději ztrácejí.“
- Pravil: „Kdo jiný ztrácí naději v milosrdenství Pána svého než ti, kdož bloudí?“
- A pokračoval: „A jaká je tedy vaše záležitost, vyslanci?“
- Odvětili: „Byli jsme vysláni k lidu hříšnému
- - kromě rodu Lotova, jejž věru celý zachráníme
- vyjma ženy jeho, neboť jsme o ní již rozhodli, že bude mezi opozdilými.“
- A když vyslanci k rodu Lotovu přišli,
- pravil Lot: „Věru jste pro mne lidé podezřelí!“
- Odpověděli: „Nikoliv, my přišli k tobě se slibem, jejž oni v pochybnost brali,
- a pravdu ti přinášíme a věru jsme pravdomluvní.
- Vydej se na cestu se svou rodinou v temné části noci a kráčej za nimi! A ať nikdo z vás se neobrací! Jděte tam, kam vám přikázáno!“
- A sdělili jsme mu tento rozkaz, neboť ten z nich, kdo pozadu zůstane, měl zahuben být ráno.
- Rozradostněni zprávou přispěchali lidé města onoho
- a Lot jim pravil: „Toto moji hosté jsou, zneuctění mi tedy nezpůsobte,
- však Boha se bojte a hanbou mne nepokrývejte!“
- Pravili: „Což jsme tě nebránili před vším lidstvem?“
- I zvolal Lot: „Hle, zde dcery mé máte, když už to spáchat chcete!“
- Při tvém životě, tito lidé věru tápali v opilství svém,
- však výkřik je uchvátil při východu slunce.
- A obrátili jsme to město vzhůru nohama a seslali jsme na ně déšť kamenů z hlíny pálené;
- zajisté je v tom znamení pro pozorovatele bedlivé!
- A věru ono je na cestě trvalé
- a zajisté je v tom znamení pro věřící!
- A také lid Houštin se ukázal nespravedlivým,
- však pomsta naše na ně dopadla; a jsou ti i oni věru příkladem jasným!
- Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili
- a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili.
- V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali
- a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný
- a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili.
- Stvořili jsme nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, jako skutečnost; a hodina neodvratně nastane, odpouštěj tedy odpouštěním krásným,
- vždyť Pán tvůj je věru stvořitelem i vševědoucím.
- A již dali jsme ti sedm opakovaných i Korán vznešený,
- neobracej tedy zrak svůj žádostivě k tomu, co dali jsme některým párům z nich v užívání, nermuť se kvůli nim, ale rozprostři křídla svá nad věřícími
- a rci: „Já věru jsem varovatel zjevný.“
- A podobně jsme seslali trest na ty, kdož rozdělují
- a kteří Korán na části rozkládají.
- Při Pánu tvém, věru si od nich všech vyžádáme počet
- z toho, co konali.
- Ohlas tedy to, co ti bylo přikázáno, a odvrať se od modloslužebníků,
- Vždyť My stačíme ti proti posměváčkům,
- kteří vedle Boha ještě jiné božstvo staví, však záhy poznají!
- A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,
- ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,
- a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!