Ramadán 1422H (1.díl) - příprava

Datum: 09. 11. 2001
Imám: Khaled Shafey

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři, milé sestry v islámu,
za několik dní začne ramadán, měsíc půstu. Půst od úsvitu do západu slunce je povinnost.

Půstem se nerozumí jen půst od jídla, pití a intimního styku, to je základ, ovšem dobrý muslim, který chápe skutečný význam půstu, ví, že se musí také vyvarovat všech špatných vlastností a skutků, všech špatných úmyslů. Bůh říká v Koránu v súře 2, verš 183 "Vy kteří věříte, předepsán je vám půst, tak jako byl již předepsáno těm, kdo byli před vámi, snad budete bohabojní!"

Prorok Mohammed (NMBŽ) řekl ve významu, "kdokoliv drží půst v ramadánu pro Boha a způsobem jaký bůh předepsal, Bůh mu odpustí předchozí hříchy."

Nyní si položíme otázku, Jsme připravenu na ramadán? Jsme připraveni přijmout to velké milosrdenství, to velké odpuštění, které přináší tento měsíc? Pokud odpovíme ne, musíme se na něj připravit, a to tak následujícím způsobem :
  1. Mýt správný záměr využit tohoto měsíce jako začátku pro nový a silný vztah mezi námi a Bohem. Bůh bude Šťastný, když jeho služebníci se k němu vrátí. Nemyslete si, že vaše chyby jsou tak velké, že nemohou být vymazány.
    Bůh řekl v Koránu v súře ženy, verš 116 ve významu "Bůh nedopustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí vše, co je mimo toto, tomu, komu chce. A kdo přidružuje k Bohu, ten zabloudil zblouděním dalekým."
    a také v súře 39, verš 53 "Rci: „Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný."
    Takže milosrdenství Boží je větší než naše hříchy. Takže vrátit se k Bohu a dělat pokání a mýt záměr neopakovat naše chyby. A když chybu zopakujeme, opravíme pokání a správný záměr. Jsme lidské bytosti a máme slabé strany. Když hřešíme, zůstaneme muslimy, protože není v našem úmyslu neuctívat Bohu, ale naše touhy, a satan nás svádějí v určitých momentech zapomínat na Boha.
  2. Opakujeme co nejčastější prosbu k Bohu, aby nám odpustil. Bůh říká v súře 71 verš 10 ve významu "a pravil jsem jim: „Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On je věru odpouštějící!"
  3. Musíme věřit, že Bůh vidí a zná vše co děláme a říkáme, takže bychom se měli stále ptát sami sobě, když jdeme něco dělat, příjme-li to Bůh či ne?
    A říci si, když máme touhu udělat hřích – je to možné neuctívat Boha, když máme od Něj všechny dary – zemi, nebo, vzduch, slunce, vodu a všechny další výtvory.
  4. Na závěr – tak jak můžeme, plaťme sadaqa (finační pomoc), dobrá činnost a pomoc a buďme laskaví k ostatním.

Budeme-li poslouchat tyto rady, naše srdce bude čisté a připravené a otevřené pro víru, bohabojnost a naše vůle bude silná, abychom se nenásledovali naše špatné úmysly a touhy.