Varování před nedovoleným pohledem
Datum: 09. 05. 2003
Imám: Karam Badawy
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři a sestry v islámu,
muslimy, kteří přicházejí do neislámských zemí a ty, kteří tu žijí, čeká velice těžká zkouška, zkouška pevnosti víry. Pokušení číhající všude kolem nás. Opravdovou odměnou pro toho, kdo v této zkoušce obstojí a setrvá v trpělivosti, je Ráj. Naopak na toho, který pokušení podlehne a nevytrvá v trpělivosti, čeká trest. Kdo se o sebe obává nebo pochybuje, že své náboženství nebude moci ochránit a spadne do hříchu, měl by změnit společnost a odjet tam, kde bude moci uchovat své náboženství v co nejčistší podobě. Zvláště v tomto období, kdy necudnost dosahuje obrovských rozměrů, ve dne v noci na muslima útočí obrazy nevhodně oblečených mužů a žen. Posel Boží (s.A.s.) nás varoval před pokušením od žen, když řekl: „Nebylo větší pokušení pro muže, nežli ženy.“
Před takovým pokušením se můžeme chránit klopením zraku a také odstraněním příčin, které k pokušení vedou.
Jaké jsou tyto příčiny, vedoucí k pokušení z necudnosti:
- Navyknutí si na zakázané a opakované pohledy, kdy věc dojde do stavu, že zjevná nestoudnost se stane normální záležitostí. Posel Boží (s.A.s.) varoval Alího ibn Táliba před nebezpečím opakovaného pohledu na zakázané podněty a řekl mu: „Ó Alí, pohledem druhým pohled první nenásleduj. Ty máš právo podívat se poprvé, ne však pohled opakovat podruhé.“ (vyprávěl Abú Dáwúd a Tirmízí)
- Prázdnota ve vyplnění času – je jedna z hlavních příčin vedoucích k pokušení. Mnoho muslimů má hodně volného času, který vyplňuje prázdnota, a krátí si jej nedovolenými pohledy na zakázané věci. Každý z nás má nějaký volný čas a když ho nevyužije ve prospěch našeho náboženství nebo nějaké jiné dobré činnosti, satan nám ukáže cestu zla a našeptá, abychom čas strávili díváním se na nestoudnosti.
- Přílišná zvědavost. Přehánění ve zvědavosti vede ke stejnému problému jako předchozí body, totiž ke spáchání hříchu. Zvláště pro muslimskou mládež, která se vydá do neislámské země a chce vyzkoušet vše nové – alkohol v baru, sázky v kasinu, či dokonce návštěvu zakázaných domů. Zvědavost v této podobě, v podobě pohledů na zakázané je v Islámu nedovolená, naopak střídmá zvědavost prospěšná ke studiu, zaměstnání nebo jiné prospěšné činnosti je žádoucí.
- Zkažená média všech druhů. Média v mnoha společnostech nemají hranice co se necudnosti týče. Tato média nemají zásady ani morální ani náboženské. Problém je v tom, že někteří nejenže ta média cíleně sledují, bez pocitu viny, ale mnohdy špatnost v nich vyhledávají.
Co nám může pomoci nedívat se na zakázané:
- Následovat Boží příkazy uvedené v Koránu. Alláh v něm říká: „Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví – a to je pro ně čistší, vždyť Alláh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (24:30) Když byl Posel Boží (s.A.s.) dotázán na náhlý a neočekávaný pohled (na nedovolenou věc), odpověděl: „Sklop zrak.“
- Přemýšlet o podstatě toho, na co se díváme - například televize, časopisy s polonahými ženami. Vydavatelé a provozovatelé těchto médií jsou lidé na špatné cestě, které nesmíme následovat.
- Máme přemýšlet o následcích a vlivech na víru, srdce a náboženství člověka, které s sebou tyto nepovolené pohledy přinášejí. Zakázané pohledy víru, srdce i náboženství postupně ničí.
- Máme přemýšlet o odměně, kterou Alláh slíbil Svým dobrým služebníkům. Alláh hovoří o Ráji: „Tam budou i dívky velkých očí černých, jež srovnat lze s perlami střeženými, odměnou za to, co vykonali na zemi.“ (56:22-24) A říká také ve svatém výroku: „Připravil jsem Svým dobrým služebníkům, co oko ještě nikdy nespatřilo a co ucho neslyšelo a co srdci na mysl nepřišlo.“ V súře Ozdoby zase říká: „A budou mezi nimi kolovat zlaté nádoby i poháry a budou mít všeho, po čem duše touží a co očím lahodí; a tam budete nesmrtelní.“ (43:71) Užívání si v tomto životě je pouze dočasné a má brzký konec. Je na člověku, zda si vybere to krátké užívání nebo Ráj navěky.
- Nepřibližovat se k místům pokušení a tam, kde je nestoudnost, a nepřátelit se se špatnými lidmi.
- Neodkládat uzavření manželství – to je také cesta k dovolenému.
Dva příklady ze života ctnostných předků, kteří klopili zrak.
Ar-Rabí ibn Chuthajm patří k následovníkům Proroka (s.A.s.). Jednou přešla před tímto mužem skupina žen. On sklopil zrak. Jedna z těch žen ho pohledem pronásledovala a chtěla od něj ukrást nedovolený pohled. On však vždy sklopil zrak, až z něho byla zoufalá a řekla o něm, že je slepý. Neskrývala před ním své pokušení. On jí připomínal, že její jednání Alláh zakázal. Nakonec se z této ženy stala dobrá služebnice Boží.
Dalším mužem byl Muhammad ibn Sírín, který řekl: „Přísahám, že jsem se za celý život nepodíval na jinou ženu, kromě Um Abdallah (jeho manželka). Když se mi o nějaké ženě zdá ve snu, připomenu si, že se na ni nesmím dívat a sklopím zrak.“
Výhody klopení zraku:
- Zvyšuje stupěň víry služebníka a upevňuje jeho vztah s Bohem. Jeho srdce je osvětleno světlem víry a tato záře působí i na jeho tvář.
- Vyvolává u muslima pocit štěstí, spokojenosti a radosti, a to proto, že zvítězil nad satanem.
- Otevře muslimům bránu k vykonání více dobrých skutků, kterých není nikdy dostatek.
A na závěr, Boží služebníku, připomínej si, že Alláh tě vidí, co máš na srdci a co zamýšlíš. Říká: „Alláh dobře zná proradnost očí i vše, co v hrudích je skryto.“ (40:19) Ibn Abbás k tomuto verši dodal výklad, že mluví o takovém muži, který, když kolem přecházejí ženy, dělá, že klopí zrak, ale když se nikdo nedívá, tak se na ženu nedovoleně kouká. Lidé tento pohled nepostřehnou, ale Alláh o něm ví. Alláh ví a vidí do srdce tohoto muže, který sklopil zrak ze studu před ostatními a ne ze studu před Ním.