Zásady trvalosti islámské obce

Datum: 11. 04. 2003
Imám: Táriq Amín

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry v islámu,
islámský svět teď prožívá dny plné zabíjení, ničení a chaosu spojené s válkou proti Iráku, které jsou vystaveny děti a ženy i staří lidé. Agresoři přišli do naší země, aby z ní sebrali to, co jí prospívá a co oni potřebují. Neslitují se nad křikem a bolestí dětí, pláčem žen ani nemohoucností starých.
Podívejme se na zásady, které přivedou naši obec věřících k trvalé prosperitě.
1) Zásada první je vážit si Božího slova, Koránu. Alláh tuto knihu zachoval a ochránil, aby si z ní islámská obec věřících vzala poučení a dobro, a aby naši obec povýšil ve svém postavení. Alláh říká: „My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.“ (15:9) Tato kniha je naše ústava. Ale do jaké míry se jí řídíme? Na nás všech je vyžadováno, aby Korán naplnil naše hrudě a naše domovy. Slibme Alláhovi, že budeme každý den číst z Koránu a snažme se z něj pokaždé něco naučit. Snažme se rozumět tomu, co čteme, a přijmout to, aby jeho slova nevyšla naprázdno. Jediný možný návrat ke zlatým časům naší obce věřících je znovu vycházet z pramenů naší víry, tedy z Koránu.
2) Druhou zásadou je vzájemně se nabádat ke zbožnosti a poslušnosti. Muslimové se musí spojit a být si jedni druhým oporou. To je výzva směrem k obci, aby se sjednotila, aby se zanechalo sporů a hádek, protože nepřátelé Islámu se snaží využít nejednotnosti islámské obce a zažehnout oheň pokušení. Odstraňme nenávist a zášť, očistěme svá srdce, aby zůstala pro všechny muslimy čistá. Spojme se pod vlajkou „Lá iláha illa-lláh, Muhammadan rasúlu-lláh“.
3) Třetí zásada je, že služebník musí sám sebe věnovat Bohu. Nemůže žít sobecky pouze sám pro sebe, ale část svého já musí věnovat Islámu a muslimům. Muslimovým cílem musí být úspěch Islámu a povýšení tohoto národa v očích Boha. Neboť tento islámský národ potřebuje snažení každého muslima. Každý ve svém oboru, ať je lékař, inženýr nebo učitel se musí snažit, aby byl ve své profesi užitečný ostatním muslimům. Alláh Nejvyšší nám připomíná: „A Alláh věru koupil od věřících jejich osoby i jejich majetky s tím, že jim budou dány zahrady Ráje. A oni bojují na cestě Alláhově, zabíjejí a jsou zabíjeni. A to je slib Jeho pravdivý, daný v Tóře, Evangeliu i v Koránu. A kdo věrněji dodržuje slib svůj než Alláh? Radujte se tedy z obchodu s Ním uzavřeného – a to úspěch je nesmírný.“ (9:111)
4) Za poslední je to správná islámská výchova dětí a mládeže. Abychom upevňovali v srdci dětí lásku k Islámu a muslimům. A seznámili je s problémy, které potkávají muslimy a seznámili je i s nepřáteli Islámu. Musíme být pro novou generaci vzorem ve všem, v chování i v každodenní praxi, v četbě Koránu i znalostech. Musíme vysvětlit dětem, že jejich bratři ve víře jsou všichni muslimové, nejen ti, se kterými se setkávají ve svém okolí.