Postoj muslimů v krizových situacích (2.díl)
Datum: 04. 04. 2003
Imám: Karam Badawy
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři a sestry v islámu,
V minulém kázání jsme mluvili o současné bolestivé situaci muslimů a o tom, jaké jsou její příčiny. Náš muslimský národ zůstává v těžké situaci a právě teď jsou vystaveni muslimové v Iráku útlaku a dějí se jim těžká příkoří. Muslimové ve světě s nimi cítí, cítí se být součástí jejich problému. S obavami sledují, co může následovat.
Na druhé straně, Boží služebníci, tato krize také vede k tomu, že někteří muslimové se probudili. Obracejí se k Bohu a prosí jej o pomoc. Pokorně jej žádají, někteří dělají pokání, vracejí se k plnění svých náboženských povinností, dávají almužnu, čtou Korán, některé ženy začaly nosit hidžáb. To vše jsou pozitivní jevy, které vyplývají z jednoty a sounáležitosti muslimů. Prorok (s.A.s.) nám říká, že muslimové jsou jako jedno tělo.
Je však několik zásad, které muslimové mají při krizi dodržovat.
1) Je to pro nás výzva, abychom se drželi pohromadě, spojili se a zanechali rozporů, které nás rozdělují. Vítězství může přijít jen tehdy, když se spojíme a porážka přijde tehdy, když se rozdělíme. Alláh k tomu říká v Koránu: „Poslouchejte Boha a Posla Jeho a nehádejte se, abyste neztratili odvahu a neodvrátil se od vás vítr příznivý! Buďte trpěliví, neboť Bůh stojí na straně trpělivých!“ (8:46)
2) Měli bychom se obrátit k našim učencům a sledovat jejich názory při takových událostech a řídit se jimi. Protože učenci jsou dědici proroků. Nejvíce ze všech se snaží ukazovat správnou cestu muslimskému národu. Byli vždy vzorem pro ostatní, i mezi sahába a následovníky sahába a lidé se k nim obraceli. Alláh hovoří o učencích, když říká: „... a zeptejte se lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!“ (16:43).
3) Za třetí buďme opatrní před chybnými názory a informacemi. V současné době je mnoho zdrojů informací – tiskoviny, satelitní televize, internet a hodně z názorů, které se v nich objevují, nejsou správné. Nebezpečí spočívá v tom, že hlavně během krize se díky takovým zavádějícím informacím zvyšuje strach uvnitř lidí, vznikají neshody až nenávist mezi muslimy a vedou k nesprávným rozhodnutím, hlavně mezi mladými lidmi, kteří se někdy rozhodují ukvapeně. Lidé začínají pochybovat a přestávají si důvěřovat. Může to vést až ke zpřetrhání vztahů mezi jednotlivci i národy. Alláh nám přikázal, abychom si zprávy, které dostáváme, ověřovali. Říká: „Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám nedůvěryhodný člověk s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lidi a abyste nemuseli litovat toho, co jste učinili.“ (49:6)
Jak se má muslim zachovat, dostanou-li se k němu nepravdivé informace:
a) Přemýšlet o druhých v dobrém a nebýt podezíravý k jiným muslimům. Alláh říká: „Proč, když to věřící muži a věřící ženy uslyšeli, nemyslili o tom v duších svých příznivě a proč nezvolali: ‚Toto je pomluva zjevná‘?“ (24:12)
b) Měli bychom si ověřit tyto zprávy, jsou-li pravdivé, a najít k tomu důkazy. Alláh zase říká: „Proč nepřivedli o tom čtyři svědky? A protože nepřivedli svědky, jsou před Bohem lháři.“ (24:13)
c) Máme přestat mluvit o nepravdivých zprávách a rozšiřovat je. Tak se chovali i sahába (r.A.a.), když jeden z pokrytců Abdullah ibn Ubej, chtěl pošpinit čest Aiši, když ji podezíral z nevěry. Sahába o tom dál nemluvili a Aišu nepodezírali. Alláh je za to pochválil v Koránu, když řekl naopak těm, kteří pomluvu šířili: „Pročpak jste, když jste to slyšeli, neřekli: ‚Není pro nás vhodné, abychom o tom hovořili. Sláva Tobě, vždyť to pomluva je nesmírná‘?“ (24:16)
d) Máme být opatrní v reakcích na nepravdivé informace, bez analýzy a porady s ostatními a znalejšími. Reakce nemá být ukvapená. Ne každá nepravda také odpověď potřebuje. Někdy však ano, pokud je například potřeba obhajovat Islám a Proroka. Prorok (s.A.s.) řekl: „Kdo uvěří v Alláha a v Den soudu, ať řekne něco dobrého nebo ať raději mlčí.“
4) A čtvrtá důležitá věc, kterou muslimové musejí dodržet, je mít optimismus a důvěru v pomoc Alláha a ve vítězství muslimů. V historii muslimů bylo hodně problémů, pokušení a těžkostí, i horších než je tomu nyní. Ale vždy bylo nakonec vítězství na straně muslimů. Války, které svedl Salahaddin s křižáky, o tom svědčí. Také Tataři, kteří chtěli zničit muslimy, byli poraženi a jejich říše se rozpadla. Takto vždy skončí ten, kdo chce zničit muslimy nebo jim ublížit. Alláh to slíbil, když řekl: „A pomstili jsme se těm, kdož hřešili, a povinností Naší je, abychom pomohli věřícím.“ (30:47) nebo v jiném verši říká: „A Bůh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu – a Bůh věru je silný, mocný.“ (22:40) Muslim musí věřit v Boží vítězství, důvěřovat Bohu a nebýt zoufalý a vzdávat se. Negativně by nás ovlivnilo, kdybychom přestali pomáhat a dělat prosbu pro ostatní. Naopak musíme věřit ve vítězství a Bůh nám pomůže. Sám o tom v Koránu říká: „Což není pomoc Boží blízká?“ (2:214)