Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
Dnes si budeme povídat o jednom prorokovi, kterého potkal Posel Alláhův (sAs) při své Noční cestě - na nebevstoupení. Popsal ho jako muže mající polovinu krásy Adamových potomků, je to prorok - potomek proroků. Bylo stvrzeno ve výroku podle vyprávění Abú Hurajry, že Prorok (sAs) byl tázán: „Kdo je z lidí nejštědřejší?“ Řekl: „Ten nejbohabojnější.“ Řekli: „Na toto jsme se neptali.“ Odpověděl: „Nejštědřejší z lidí je Júsuf syn Ja‘qúba syn Isháqa syn Ibráhíma.“ Na to řekli: „Nemysleli jsme toto.“ A tak řekl: „Ptáte se na nejlepšího z Arabů?“ Odpověděli: „Ano.“ A tak řekl: „Nejlepší a nejštědřejší před Islámem je ten nejlepším a nejštědřejším v Islámu.“
A tak si dnes povíme něco o Alláhově proroku Júsufovi skrze některé verše ze súry Júsuf, která podrobně popisuje jeho příběh.Tato súra byla zjevena Prorokovi (sAs) v 10. roce po prvním zjevení, kterému se říká „rok smutku“ kvůli úmrtí Prorokova strýce Abú Táliba a Prorokovy ženy paní Chadídži a v období, kdy ještě nic nevěděl o příběhu proroka Júsufa (mír s ním). Alláh řekl v súře 12: Júsuf: Josef, ve verši 3: „Tím, že ti zjevujeme tento Korán, vyprávíme ti příběh nejkrásnější, zatímco dříve byls věru jedním z těch, kdož o tom neměli tušení.“ Zjevení této súry mělo ulehčit bolest, kterou tehdy Prorok (sAs) prožíval a zároveň mu mělo připomenout, že proroci, kteří přišli před ním, ti všichni byli vystaveni podobným strastem a všichni byli velmi trpěliví během svého neštěstí, dokud jim Alláh nepřinesl východisko. Toto východisko se dostalo Júsufovi (mír s ním) až po plných čtyřiceti letech trpělivosti, jak nám to vypravuje Alláh (‘azza wa džal) v této súře, o které řekl, že je tou nejlepší ze všech příběhů. Většina vykladačů Koránu se shoduje na tom, že všichni, jejichž jména byla vyřčena v této súře, ti všichni se dožili šťastného konce. Prorok Júsuf (mír s ním) se vrátil ke své rodině a stal se vládcem Egypta a jeho bratři se káli a Alláh jim odpustil. Jeho otci se navrátil ztracený syn a zrak, žena al-‘Azíze se kála a al-‘Azíz se zachránil před hladověním, a králův sluha – napáječ vína, uvěřil v Júsufa a vrátil se ke králi, a také pekař, který zemřel jako muslim. A tak všichni dospěli ke šťastnému konci. A když posloucháme tento příběh plný převratných událostí, měl by v nás vzbudit důvěru a spolehnutí se na Alláha stejně jako u Júsufa, když byl ještě chlapec, a byla mu odměnou dána jeho záchrana ze studně, do které byl vhozen. Poté přišel den, kdy se ocitnul v paláci egyptského vládce a následně ve vězení a poté opět ve vězení, ale jeho konec je šťastný, jelikož se stal jedním z nejvlivnějších lidí v Egyptě. Tento příběh je pro nás velkým ponaučením, abychom se nevzdávali lehce a ani trochu neustupovali ve svém přesvědčení či opomenuli odměnu a abychom byli trpěliví s tím, co nám Alláh přisoudil.
Podívejme se společně na některá utrpení a nesnáze, kterými prorok Júsuf (mír s ním) prošel.
První nesnází a neštěstím bylo jeho vhození do studny. Bylo mu pouhých 12 let a ve zůstal v ní tři dny bez jídla a pití a navíc ve tmě. Alláh Nejvyšší řekl v súře 12: Júsuf, ve verši 15: „A když s ním odešli a domlouvali se, že vhodí jej do hlubin studně, vnukli jsme mu: „Ty zpravíš je o tomto činu jejich ve chvíli, kdy nebudou tušit, oč jde.“ Poté přišla záchrana a Alláh řekl ve verších 19-20: „A přišli cestující a poslali muže svého, aby načerpal vody; když pak vhodil měch svůj do studny, vykřikl: ‚Dobrá zpráva! Tady je nějaký hoch!‘ A vzali jej do zajetí jako zboží a Alláh dobře věděl, co dělají. Prodali jej pak za nízkou cenu několika dirhamů odpočítaných a byli v tom zdrženliví.“
Druhou nesnází bylo, když se ho žena al-‘Azíze snažila svést. Jak Alláh říká ve verši 23: „A snažila se jej ta, v jejímž domě byl, svést a zamkla dveře všechny a řekla mu: „Jsem zde, pro tebe!“ On byl krásný mladík a byl to její sluha a ona jeho paní. Zamkla všechny dveře a zkrášlila se pro něj a připravila tu nejlepší atmosféru, kterou ho chtěla svést a spáchat hřích. A podívejme se, jaká byla jeho odpověď. Alláh to popisuje ve verši 23: „I zvolal Josef: „Alláh mě chraniž! On je mým Pánem a uštědřil mi překrásný pobyt. Vždyť hříšníci věru nebudou blaženi!“ A pojďme společně porovnat neštěstí Júsufa a chování této ženy a jeho pevný postoj před jejím sváděním s tím, co se děje mnohým muslimům v této zemi, kteří podlehnou lákadlům a touhám světského života.
Dalším jeho neštěstím byl jeho pobyt ve vězení, ve kterém zůstal sedm let kvůli své čistotě a cudnosti. A i přesto všechno byl velmi trpělivý a svůj pobyt využil k výzvě lidí ve víru v Alláha jediného, a tak několik lidí (ve vězení) přijalo jeho víru.
Dalším jeho břemenem se stalo jeho postavení a bohatství, a to poté, co se stal vládcem Egypta a měl veškerou moc ve svých rukou. A co udělal, odpustil ženě al-‘Azíza, svým bratrům a všem, kdo mu ublížili a nezneužil své moci k pomstě, nýbrž naopak. Použil jí k odpuštění, což je jedno z největších ponaučení.
A po tomto vyprávění vidíme, že tato súra byla zjevena Prorokovi (sAs) a jeho společníkům, aby je trochu zabavila a odehnala jejich starosti. Také je měla vést k velké trpělivosti a víře v to, že východisko se bezpochyby blíží. Vždyť po strasti přichází vždy úleva a po stísněnosti přichází řešení. Tento příběh nám také dává ponaučení a příklad, jak důležité je dbát na Alláhovy příkazy a neporušovat je. Prosíme Alláha, aby nás všechny ochránil před velkými hříchy a aby se nad námi slitoval, jelikož On je nablízku a naši prosbu vyslyší.