Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Milí bratři a sestry v Islámu,
v minulých pěti kázáních jsme si ukázali praktické prostředky, které v nás upevní lásku k Prorokovi (sAs). Dnes si povíme něco o jeho společnících a lásce k nim.
Kdo je to Prorokův společník?
Prorokův společník je ten, kdo se setkal s Prorokem (sAs) a uvěřil v poselství, které Prorok přinesl lidstvu, a zemřel jako muslim. To je obecný popis společníka Proroka (neboli sahába). Pod pojem společník také spadají lidé, kteří s ním sedávali, ať více či méně, a o kterých se vyprávělo či nikoli. Dále ti, kteří se s ním účastnili bitev i neúčastnili, i ti, kteří ho viděli a neseděli s ním, nebo s ním seděli, avšak ho nemohli vidět, jako například slepec. Ti všichni spadají do tohoto rámce. Tudíž společníci jsou lidé, kteří Posla Alláhova (sAs) doprovázeli během jeho nelehké cesty a předali dalším generacím a nám detaily jeho života, sunnu, převyprávěli jeho výroky a snášeli veškeré utrpení, mučení a perzekuci ze strany modloslužebníků kvůli tomuto náboženství.
Postavení, které společníci zaujímají podle Koránu a Prorokových výroků
O těchto společnících a jejich chvále a ujištění o Alláhově spokojenosti s nimi se zmiňují desítky veršů z Koránu a mnoho Prorokových výroků. Alláh řekl v súře 9, at-tauba: Pokání, ve verši 100: „A Alláh nalezl zalíbení v prvních předchůdcích z přesídlenců a pomocníků a v těch, kdož je následovali ve zbožných skutcích a také oni nalezli zalíbeni v Alláhovi; On pak připravil pro ně zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní navěky přebývat budou a to úspěch bude nesmírný.“
A v súře 8: al-anfál: Kořist, ve verši 74: „Věru ti, kdož uvěřili, přesídlili a vedli boj na cestě Alláhově, a ti, kdož jim útulek poskytli a pomohli jim, ti všichni jsou pravými věřícími a jim dostane se odpuštění i přídělu štědrého.“
A v súře 48: al-fath: Úspěch, ve verši 18 Alláh (‘azza wa džal) řekl: „Alláh věru již nalezl zalíbení ve věřících, když ti přísahali věrnost pod stromem, a On dobře ví, co bylo v srdcích jejich. A seslal k nim sakínu (klid) a odmění je brzkým úspěchem.“
A v súře 59, al-hašr: Shromáždění, ve verších 8-10 řekl: „A část kořisti náleží chudým vystěhovalcům, kteří byli vyhnáni z příbytků svých a od majetků svých a kteří usilují dosáhnout přízně Alláha a zalíbení a pomáhají Alláhovi a poslu Jeho. A toto jsou vskutku lidé spravedliví. Ti, kdož pevně sídlí v tomto obvodu a utvrdili se ve víře ještě před nimi, ti milují ty, kdož se k nim vystěhovali, a nenalézají v hrudích svých žádnou závist kvůli tomu, co dáno bylo vystěhovalcům. A dávají jim přednost před sebou, i kdyby sami měli nedostatek. A ti, kdož ochrání duše své před lakotou, ti budou blažení. A ti, kdož přišli po nich, hovoří: „Pane náš, odpusť nám i bratřím našim, kteří nás předešli ve víře; a nevkládej do srdcí našich zlobu proti těm, kdož před námi uvěřili, Pane náš, vždyť Tys věru Shovívavý, Slitovný.“
V Sahíh al-Buchárí podle vyprávění ‘Imrána ibn Hassína (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: „Nejlepší doba je má a ti, kteří po ní přijdou, i ti další.“ ‘Imrán řekl: „Nevzpomínám si, jestli (Prorok (sAs)) se zmínil o dvou či třech generacích po jeho době.“ Poté Posel Alláhův (sAs) řekl: „Poté přijde po vás národ, který svědčí i když nebyl předvolán, a zradí a není důvěryhodný, a dělá předsevzetí, avšak je neplní, a projeví se u něj obezita.“ A v Sahíh Muslim podle Abú Sa‘ída al-Chudrího (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: „Neurážejte mé společníky, protože oni toho dali tolik, že kdybyste chtěli místo jejich daru dát veškeré zlato, nedosáhli byste ani poloviny toho, co oni dali.“ A v sunnách at-Tirmidhího a Ibn Habbána je vyprávění podle ‘Abdulláha ibn al-Mughaffala (nechť je Alláh s ním spokojen), že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Alláh, Alláh, podívejte se na mé společníky. Nepomlouvejte je po mé smrti. Ten, kdo si je zamiloval, zamiloval si je skrze lásky ke mně, a ten, kdo je nenáviděl, nenáviděl je skrze svou nenávist ke mně, a ten, kdo jim ublížil, tím ublížil i mně, a ten kdo mi ublížil, ublížil tak Alláhovi.“ A výroků o Prorokových společnících je opravdu mnoho.
Prorokovi společníci a jejich rozmanité schopnosti
Každý z Prorokových společníků vynikal nějakou dovedností za života Proroka (sAs), kterou přispěl a vyzdvihl Islám a muslimy. Například nejlepšími recitátory Koránu byli Abí ibn Ka‘b a Abú Músá al-Aš‘arí a ‘Abdulláh ibn Mas‘úd. Nejvíce výroků zase převyprávěl Abú Hurajra a ‘Abdulláh ibn ‘Omar ibn al-Chattáb, Annas ibn Málik a naše matka paní ‘Áiša. Ve výkladu Koránu byl nejlepším ‘Abdulláh ibn ‘Abbás a v tom, co je dovolené a zakázané Mu‘ádh ibn Džabal. Co se týče vědy o náboženských povinnostech a dědictví byl zase nejlepším Zajd ibn Thábit a nejlepším znalcem v soudnictví byl ‘Alí ibn Abí Tálib. Nejlepším básníkem byl Hassán ibn Thábit a nejlepšími a nejtalentovanějšími vojevůdci byli Chálid ibn al-Walíd, Salmán al-Fárisí a Sa‘ad ibn Abí Waqqás. Naopak nejštědřejším dárcem ve jménu Alláha byl ‘Uthmán ibn ‘Affán a nejlepším a nejrychlejším v praktikování povinností a jejich osvojení byl Abú Bakr as-Siddíq. A takto vidíme, jak každý z těchto společníků vložili svůj talent ku prospěchu Islámu a muslimů.
Naší povinností vůči Prorokovým společníkům je láska a úcta k nim, prosba za ně a snaha se vyhýbat jakýmkoli pomluvám. Je důležité také studovat jejich život a připomínat si je a jejich skutky při různých setkáních. A na závěr prosme Alláha (‘azza wa džal), abychom byli z těch, kteří budou společně s nimi ve stínu Jeho trůnu a milosrdenství, jelikož On je nablízku a naši prosbu vyslyší.