Trpělivost

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry, buďte zbožní a pokorní k Alláhovi a vězte, že se s ním setkáte a On se vás zeptá, co jste dělali během svého života. Proto vykonejte co nejvíce dobrých činů, než se s Ním setkáte, aby byl s vámi spokojen.

Alláh řekl v súře 3: Áli ‘Imrán: Rod ‘Imránův, ve verši 200: „Vy, kteří věříte! Buďte trpěliví a povzbuzujte se k trpělivosti! Buďte pevní a bojte se Alláha - snad budete blažení!“

Tudíž trpělivost je u věřícího známkou uposlechnutí Alláha a uvědomění si toho, že to, co ho potkalo, může být očista za nějaký hřích nebo pozvednutí na lepší úroveň ve víře. Každý dobrý věřící ví, že to, co přichází od Pána, je pouze pro jeho dobro. Jednou Posel Alláhův (sAs) šel kolem ženy, která stála u hrobu a plakala. Tak jí řekl: „Buď pokorná a boj se Alláha a buď trpělivá.“ Na to mu ona řekla: „Nech mě, tebe nepotkalo stejné neštěstí jako mne.“ Neměla ani tušení, že mluví s Prorokem (sAs). Až potom jí řekli, že to byl Posel Alláha. Šla za ním a před jeho dveřmi nikdo nebyl, tak vešla a řekla: „Nepoznala jsem tě.“ Na to jí řekl: „Buď trpělivá v první chvíli svého neštěstí.“

A Alláh Nejvyšší ve svatém výroku řekl: „Jestliže postihnu neštěstím svého služebníka, jeho samého, či jeho majetek nebo jeho rodinu, a on ho přijme s krásnou trpělivostí, styděl bych se v Den zmrtvýchvstání postavit mu váhu či otevřít jeho knihu - nemohu jinak než ho nechat vstoupit do Ráje bez zúčtování.“ A tak, milí bratři a sestry, kdo byl trpělivý a plnil Alláhem dané povinnosti, Alláh mu uštědří tři sta odměn, kdo byl trpělivý s tím, co Alláh zakázal, Alláh mu dá šest set odměn, a kdo byl trpělivý v neštěstí, dostane od Alláha devět set odměn.

Tudíž trpělivost má tři stupně:

1. Zanechat stížností, a tomu se říká krásná trpělivost. Alláh popsal tři věci v Koránu jako krásné, a jedna z nich je trpělivost. Alláh říká:
   „Neochvějný buď a pěkně jen vytrvej!“ (súra 70: al-ma‘áridž - Stupně, verš 5)
   „Trpělivost je překrásná a u Alláha je třeba hledat útěchu…“ (Júsuf, 12:18)
   Krásná trpělivost náleží těm, kdo jsou pevní ve víře. Když spáchají nějaký hřích, uvědomují si ho a litují toho a cítí smutek a lítost. A přes tento smutek se pevně drží svých povinností vůči Alláhovi a vykonávají je svědomitě, snaží se udělat nějaké dobré skutky, aby jejich špatný čin následovaly už jen ty dobré.
2. Druhý druh trpělivosti je nad tím, co je v našich silách. Lidé s touto trpělivostí jsou tací, kteří věří v osud dobrý či špatný, který jim Alláh přisoudil. Vypravuje se, že jednou Ježíše (mír s ním) zastihl deštivý den, a tak se schoval do jedné jeskyně, jelikož neměl žádné obydlí. V této jeskyni spatřil obrovského lva, položil svou ruku na jeho záda a řekl: „Pane Bože, učinil jsi obydlí každému svému stvoření a mě si ho nedal.“ Alláh mu na to odpověděl: „Ježíši, nejsi spokojen s tím, že tvým obydlím bude Má široká náruč milosrdenství?“
   A v Den zmrtvýchvstání bude zvoláno, že ten, komu Alláh dluží, nechť vstane a vezme si své právo od Alláha. A tak vstanou ti, kdo mají ve svých knihách zapsanou trpělivost a pokoru. Poté je andělé vezmou za ruku až do Ráje. A Radwán řekne: „Jak vám mám otevřít a Alláh vám ještě nepostavil váhy a nezúčtoval s vámi?“ Andělé na to řeknou: „Radwáne, neslyšel jsi slova Nejvyššího: ‚A trpělivým bude dána jejich odměna v míře plné, bez zúčtování?‘“ (súra 39: az-zummar - Skupiny, verš 10). A tak vstoupí do Ráje a posadí se na jeho prahu a zůstanou tam pět set let, dívaje se na zúčtování ostatních lidí.
3. Třetím stupněm je stupeň důvěřivých. Jsou to věřící, kteří milují to, co jim Alláh připravil a v těch nejhorších chvílích je můžeme vidět usměvavé, a v tom nejtěžším utrpení jsou zase děkující Alláhovi.
   Ibn Al Džauzí vypravuje o jednom muži, který měl na starost postižené v Medíně. Šatil je, krmil je a staral se o jejich záležitosti. Tento muž vypravuje: Jednoho dne jsem našel muže bez rukou a nohou, byl navíc slepý a plazil se po břiše. A tak jsem ho vzal s sebou mezi postižené a uslyšel jsem, jak vzpomíná Alláha a děkuje Mu. Po třech dnech jsem si uvědomil, že jsem na něj zapomněl a rychle jsem spěchal za ním. Našel jsem ho umírajícího a zeptal jsem se ho, jak se mu vede. A tak mi řekl: „Chvála Alláhu, který mě obdaroval.“ Tak jsem mu nato řekl: „Za co děkuješ, když jsi bez rukou, nohou a jíš stejně tak, jako zvířata?“ Odpověděl: „Můj Pán mi vzal vše, ale nechal mi jazyk, abych si Ho připomínal, a srdce, abych Mu děkoval.“ Muž poté zemřel. Tak jsem ho umyl a chtěl jsem ho zabalit do látky (kafan). Zjistil jsem, že mu postačí půlka této látky, a tak jsem ho do ní zabalil a pohřbil. Během této noci jsem měl vidění, že ke mně přišli andělé a strkali do mě svýma nohama a řekli: „Šetřil jsi na Alláhova blízkého? A my jsme ho oblékli do hedvábí a brokátu a tobě jsme látku tvou vrátili.“ A tak jsem vstal polekán a spěchal jsem rychle do svého zaměstnání a otevřel jsem dveře a co nevidím, půlka látky tam leží na zemi.

Jednou se zjevil Gabriel (mír s ním) Prorokovi (sAs) a řekl mu: Muhammade, Alláh Nejvyšší tě zdraví a říká, aby ses zeptal Abú Bakra: „Už je ti lépe?“ Prorok (sAs) se podivil nad touto otázkou a až se potkal s Abú Bakrem, řekl mu: „Abú Bakře, co tě postihlo za nemoc?“ Odpověděl: „Už sedm let mě trápí bolest zubu.“ Prorok (sAs) na to řekl: „Proč jsi mi to neřekl?“ Abú Bakr na to odpověděl: „Jak si můžu postěžovat na Milovaného (Alláha)?“

A na závěr si řekněme, milí bratři a sestry, že když vás postihne něco špatného, vzpomeňte na slova Alláhova: ...avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: „My Alláhu patříme a my k Němu se navrátíme!“ A to jsou ti, jimž patří požehnání a milosrdenství Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni. (súra 2: al-baqara: Kráva, verše 155-157)

Proto prosíme Alláha o správné vedení, trpělivost a pokoru a aby nás zahrnul svým milosrdenstvím, jelikož pouze On má takovou moc a naše prosby vyslyší.