Prosba k Bohu (2.díl)

Datum: 24. 01. 2003
Imám: Karam Badawy

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.

Milí bratři a sestry v islámu,
minulý týden jsme mluvili o prosbě k Bohu z hlediska jejího významu, její užitečnosti a potřebnosti. Stále je však mnoho muslimů, kteří si stěžují na to, že Bůh jejich prosby (ducá) nevyslyšel a neodpovídá na ně. Ale vězte, že podmínky přijetí prosby a vůbec podstata prosby stojí na těchto bodech:
1) znát výhody prosby a její nesmírný význam.
2) odstranit příčiny, které překáží přijetí prosby.
3) dodržovat vhodné chování při pronášení proseb.
4) najít si co nejlepší dobu k přijetí proseb.

Vhodné chování při vyslovení prosby
1) Upřímnost - ducá je jedním ze způsobů uctívání. A každé uctívání má podmínku, a tou je upřímnost. Řekl Bůh nejvyšší: "Modlete se tedy k Bohu, jen Jemu zasvěcujíce víru upřímnou, …" (40:14)
2) Natočit se ve směru qibly a pozvednout dlaně směrem k nebi. Vyplývá to z tradice našeho Proroka (s.A.s.) , který se takto otočil při ducá směrem k Mekce, když stál na planině Arafát, jeho dlaně byly vzhůru až sahába viděli jeho podpaží, a prosil a vzýval Alláha, dokud Slunce nezašlo. V dalším hadísu popisujícím jinou situaci se praví, že Prorok (s.A.s.) při prosbě k Bohu měl své dlaně jen v úrovni ramen. V jiném výroku Prorok (s.A.s.) řekl: "Věru, že Bůh je Stydlivý, Štědrý. Když nějaký muž zvedne vzhůru své ruce (s prosbou), věru že by se styděl neodpovědět a vrátit je s prázdnou a nechat (toho člověka) zklamaného." (vyprávěl Abú Davúd, Tirmízí a Ahmed)
3) Prosba by měla začít s chválou Boha, vzpomínáním Boha a vzpomenutím modliteb Proroku (s.A.s.). Během modlitby může prosící vzpomenout mnoho Božích jmen a různě je měnit. To bylo přikázáno Bohem v Koránu: "Bohu náležejí jména nejkrásnější; vzývejte Jej tedy jimi a nechte být ty, kdož jména Jeho překrucují…" (7:140) a také v tomto verši: "Rci: 'Vzývejte Boha či vzývejte Milosrdného, a ať již Jej nazýváte jakýmkoliv jménem, Jemu náleží jména nejkrásnější. A při modlitbě své nemluv ani příliš nahlas, ani příliš potichu, nýbrž hledej mezi obojím cestu střední!'" (17:110)
4) Zdůraznit prosbu opakováním, doporučuje se 3x. Bylo vyprávěno v Sahíh Muslim, že Posel Boží (s.A.s.), když žádal či prosil o něco Boha, opakoval svou prosbu třikrát.
5) Ztlumit hlas. Bůh nejvyšší v Koránu pochválil Zachariáše: "Hle, Zachariáš zavolal k Pánu svému voláním tajným…" (19:3) A v hadísu je zaznamenáno o Prorokovi (s.A.s.), že když při modlitbě říkal Alláhu akbar, lidé to po něm opakovali a zvyšovali hlas. Řekl, nežádáte někoho, kdo neslyší a je nepřítomen, ale žádáte Slyšícího a Přítomného (tak proč zvyšujete své hlasy). Aby Alláh vyslyšel prosbu, nemusí být vůbec vyslovená v arabštině, ale v jakémkoliv jazyce. Bůh ví, co je v srdcích lidí a Jeho vědění převyšuje vše.

Nejvhodnější doby pro přijetí proseb
1) Poslední třetina noci. Bůh v Koránu chválí bohabojné věřící, kteří Ho v tuto dobu vzpomínají, takto: "…a za úsvitu o odpuštění prosívali," (51:18) V hadísu bylo řečeno: Alláh každou noc sestoupí do nejbližšího nebe, nejblíže k zemi, v době, kdy noci zbývá už jen poslední třetina a řekne: Kdo mě vzývá, toho vyslechnu, kdo mě o něco žádá, tomu vyhovím a kdo mě prosí o odpuštění, tomu odpustím. (Všichni se na něm shodují).
2) Při svolávání k modlitbě (ázánu) a mezi ázánem a iqámou. Od Abí Umáma, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: Když muezzin svolává k modlitbě, otevřou se brány nebes a modlitby budou vyslyšeny. (Vyprávěl Al Hakim) Od Anase, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: Prosba vyřčená mezi ázánem a iqámou nebude vrácena. (Vyprávěl Abú Dávúd a Tirmídzí)
3) Ducá pronášená po povinných modlitbách. Od Abí Umámy, že Prorok Boží (s.A.s.) byl dotázán,která prosba je vyslyšena. Řekl: "Ta z poslední třetiny noci a ty, jež jsou vyřčené na konci modliteb." (Vyprávěl Tirmídzí).
4) Jistá páteční doba. V Sahíh Buchání je uvedeno, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: "Věru, že v pátek je jistá doba, ve které je ducá vyslyšena." Když se věřícímu podaří najít tuto hodinu a prosí v ní Boha o něco, nemůže být jinak, než že jeho prosba bude vyslyšena. Islámští učenci nejsou jednotní v určení této hodiny. Mají dva názory: A) je to doba od chvíle imámova vystoupení na kazatelnu až do chvíle ukončení páteční modlitby. B) poslední hodina před západem Slunce.
5) Další vhodná doba pro vyslovení prosby je při prostraci. V Sahíh Muslim je hadís vyprávěný Abú Hurajrou, nechť v něm Alláh nalezne zalíbení, který řekl: "Nejblíže k Bohu je služebník při prostraci, nešetřete proto vzpomínáním na Boha (v této pozici)."
6) Cestující
7) Postící se
8) Utlačovaný. Od Abí Hurajry, nechť v něm Alláh nalezne zalíbení, který vyprávěl, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: "Tři druhy proseb jsou vyslyšeny: prosba postícího se, prosba utlačovaného a prosba cestujícího. Prorok (s.A.s.) varoval lidi před prosbou utlačovaného, protože ta je určitě vyslyšena. V hadísu se praví: "Boj se ducá utlačovaného, protože není mezi ní a Bohem překážky."
9) Prosba během bitvy
10) Během deště. Prorok (s.A.s.) řekl: "Žádejte vyslyšení prosby při bitvě (doslova – setkání armád) a při dešti."

Na závěr varuji a upozorňuji věřící, aby se vyvarovali proseb typu:
- klení proti sobě.
- klení proti dětem (svolávání kletby).
- svolávání kletby na svůj majetek (např. přísahám na svůj majetek, aby shořel, jestli lžu)
V Sahíh Muslim je výrok vyprávěný Jábirem, nechť v něm Alláh nalezne zalíbení, že Posel Boží (s.A.s.) řekl: "Nesvolávejte kletbu proti sobě samým a svým majetkům a svým dětem. Mohli byste tu kletbu vyslovit v době, kdy prosby jsou zvláště vyslyšeny a Bůh by ji vyslyšel.