Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (nmAž) je Jeho služebník a posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha co nejvíce, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
k velmi rozšířeným způsobům špatného chování mezi muslimy patří pomlouvání, které Islám přísně odmítá. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu budeme o pomlouvání hovořit dvě setkání, a to s cílem očistit své jazyky od pomluv.
Co je to pomlouvání?
Prorok (sAs) je definoval takto: Jednoho dne se zeptal svých společníků: „Víte, co je to pomlouvání?“ Řekli: „Alláh a Jeho prorok to vědí lépe.“ Řekl: „Když zmíníš svého bratra v jeho nepřítomnosti tak, jak to nemá rád.“ Jeden ze sahába se poté zeptal: „A co když to, co o něm říkám, je pravda?“ Odpověděl: „Pokud je to pravda, tak jsi ho pomluvil, a pokud to není pravda, pak jsi zalhal.“
Příklady pomlouvání
Když někdo mluví o někom v jeho nepřítomnosti např. takto:
„On je malý, vysoký, tlustý, černý, lakomý, strašpytel, domýšlivec, nevychovaný, hodně jí, hodně spí a další výrazy, které dotyčného ponižují nebo mu ubližují. A jsou to výrazy, které hodně často lidé neberou vážně, ale zaslouží si hněv Alláha.
Ve výroku Proroka (sAs) se píše: „Člověku se může stát, že řekne slovo, na které si nedá pozor, a v Soudný den bude díky tomu padat do Pekla 70 let.“
Zatímco muslim, který si dává pozor na jazyk a nepomlouvá ostatní, je na dobré cestě vedoucí do Ráje.
V Sahíh al-Buchárí je zaznamenán výrok o Prorokovi (sAs), že řekl: „Kdo zachová to, co má mezi vousy (jazyk) a to, co má mezi stehny, zaručím mu Ráj.“
V Sahíh Muslim říká Prorok (sAs): „Kdo věří v Alláha a v Soudný den, nechť mluví dobré nebo je zticha.“
Nejčastější důvody, které vedou k pomlouvání:
Trest toho, kdo pomlouvá
Pomlouvání patří k velikým hříchům v Islámu a zároveň i k nejrozšířenějším. To i přes strašný trest, který je slibován tomu, kdo pomlouvá. Alláh říká ve významu:
„Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně! Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého – vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní, neboť Alláh věru je Blahovolný ke kajícníku a Slitovný.“ [Korán 49:12 ]V těchto verších vidíme, jak špatně Alláh hovoří o tom, kdo pomlouvá, když ho přirovnal k někomu, kdo jí maso mrtvého člověka. Představte si, že kvůli pomlouvání na vás bude Alláh nahlížet takovýmto způsobem. Jak by se vám to líbilo? Alláh také říká ve významu:
„A nenásleduj to, o čem vědění nemáš, vždyť sluch, zrak i srdce budou všechny žádány, aby počet vydaly.“ [Korán 17:36]Podle tohoto verše bychom se měli nejen vystříhat pomluv, ale i planých řečí a také jejich naslouchání. Zvědavost nás může svést ke zlu skrze pýchu, jež je jeho projevem.
Časté výmluvy těch, kdo pomlouvají
Někteří lidé, když někoho začnou pomlouvat a někdo jiný ho na to upozorní, řeknou: „Já jsem připravený mu to říci do očí!“ a jiní zas říkají: „Tomu dotyčnému to, co říkám, nevadí.“ Toto jsou jen výmluvy, které člověka vůbec neomlouvají. Jiní opět říkají: „To, co říkám, je pravda a můj popis souhlasí.“ Jenže to také není omluva, protože Prorok (sAs) řekl: „Pokud je to pravda, pak je to pomluva.“
Nutnost opustit místa, kde se lidé dopouští pomlouvání
Buď, bratře muslime, na pozoru před tím, aby ses nevyskytl mezi lidmi, kteří se dopouštějí pomluv. Pokud mezi těmito lidmi setrváš, opustíš je zatěžkán špatnými skutky. A pokud mezi svými přáteli nalezneš člověka, který je zvyklý na pomlouvání, pak mu dej dobrou radu, a pokud bude dál pomlouvat, odmítni ho vyslechnout, neboť jinak jsi se dopustil hříchu spolu s ním.
Muslimové! Pomlouvání patří ke skrytým hříchům, které jsou pro člověka snadné, ale jsou přitom obrovskými hříchy. My rychle zapomínáme na pomluvy, kterých jsme se dopustili, ale v Soudný den na ně budeme tázáni, neboť vše se píše! Alláh říká ve významu:
„A člověk nevyřkne slovo jediné, aniž je vedle něho připraven dohlížitel.“ [Korán 50:18 ]Dávejme si tedy pozor na to, co říkáme, aby z našich úst vyšla jen ta slova, se kterými bude Alláh spokojen. V příštím setkání si společně řekneme o tom, jak pomlouvání vyléčit a jak je odčinit; a zmíníme si také situace, ve kterých je pomlouvání povoleno.