Rozhodnutí této záležitosti je podmíněno tím, na jakém základě je uzavřena leasingová smlouva. Není možné prohlásit, zda je nákup na leasing povolený či zakázaný bez prostudovaní smlouvy a smluvních podmínek.

Existují dvě běžné formy nákupu a prodeje založené na leasingu:

1. Když zakoupíte automobil od vlastníka, který může být jak fyzickou tak právnickou osobou, tím způsobem, že cenu zaplatíte ve splátkách. V tomto případě není nic v rozporu s Islámem, i kdyby cena ve splátkách byla vyšší než cena, kterou by kupující zaplatil v případě nákupu v hotovosti.
2. Když zakoupíte automobil přes prostředníka, kterým může být jak fyzická tak právnická osoba, jež není vlastníkem, ale hradí splátky vlastníkovi za vás na základě toho, že splátky zahrnují úrok. Tento způsob je zakázaný (haram) , protože tato smlouva znamená, že zprostředkovatelská společnost nebo banka vám poskytuje půjčku založenou na úroku a nejedná se o stejný nákup jako v případě, když prostředník je vlastníkem a věc vám prodává.

Ale pokud předpokládáme, že banka zakoupila automobil za skutečných podmínek a stala se jeho vlastníkem, poté vám jej prodala ve splátkách za vyšší cenu, není v tom nic špatného, je to podobné jako v bodě č.1.

STANOVISKO KOMISE SAUDSKÉ ARÁBIE NA OTÁZKU:

Muž požádal přítele, aby zakoupil automobil v hotovosti, následně mu jej prodal s odloženou platbou, navýšenou navíc o zisk (výnos z prodeje). Je tento výnos z prodeje považován za ribá (lichvu)?

Odpověď: Jestliže člověk požádá druhého, aby mu zakoupil specifický automobil nebo automobil splňující konkrétní požadavky, na kterých se dohodli a slíbil od něj zakoupit tento automobil a potom tak učiní ve splátkách s navýšením, nejedná se v tomto případě o způsob prodeje, kdy prodávající produkt (nebo výrobek) nevlastní, protože ten, koho jsme požádali o produkt (nebo výrobek), je prodávajícím tomu, který to požaduje poté zakoupit a stát se vlastníkem. Nesmí to prodat svému příteli například před koupí nebo po koupi, než se stane vlastníkem dané věci; neboť Prorok Muhammad(NMAŽ) zakázal prodávat zboží do té doby, než-li se stane kupec vlastníkem.
(Fatawa al-Ladžnah ad-Dáimah, 13/152)