Vskutku, Bůh je Všemocný (Al-‘Aziz) a mám moc nad všemi věcmi nebo-li může udělat cokoli (‘alá kulli šaj´in qadír) . Korán to zmiňuje nespočetněkrát. Je v něm také uvedeno, že Bůh je Stvořitelem a je Nejlepším Stvořitelem.

„Požehnán buď Bůh, nejlepší ze stvořitelů.“ [Korán 23:14]

Pak však přichází otázka, proč tedy ve světě existují bolest a trápení. Setkáváme se s nemocemi, stářím a smrtí. Vidíme věci, které jsou ošklivé, ohavné, lidi, kteří jsou duševně choří a pošetilí. Jsou tu bouřky, zemětřesení, záplavy, sucha a hladomor. Vidíme také lidi páchající hříchy, ukazující nečestnost a zradu, lakotu, pokrytectví a neupřímnost. Vidíme lidi, kteří znásilňují, vraždí; bojují a dávají tak vzniknout válkám. Víme o všech těchto problémech a o mnoha dalších. Jsou tu zla, působená lidskými bytostmi a jsou tu přírodní pohromy. Jsou tu utrpení jedinců, ale také ta, jež zahrnují velký počet lidí.

Ale víme také, že toto není celý příběh. Vedle všech těchto negativ vidíme také krásu, zdraví, prosperitu, úspěch, život, zrození, moudrost, rozum, vývoj, růst a pokrok.. Mezi lidmi se můžeme setkat s dobrotou, důvěrou, upřímností, dobročinností, štědrostí, láskou a s duchem obětavosti. Setkáme se také s mnoha dobrými vlastnostmi a zbožností. Je špatné vidět pouze jednu stranu mince a nevidět její druhou stranu. Jakákoli filozofie, která se soustřeďuje na jeden aspekt stvoření a odmítá či ignoruje druhou stranu, je pravdivá jen částečně, a částečná pravda není vlastně žádnou pravdou.

Je také skutečností, že prvků dobra je ve stvoření více, než prvků zla. Všichni vidíme, že na zemi je více lidí, kteří jsou zdraví, než těch, kteří jsou postiženi nějakou chorobou. Je více těch, kteří stravu mají, než těch, kteří hladoví.

Je více těch, kteří vedou spořádaný život, než těch, kteří páchají hříchy. Dobrota je pravidlem, zlo je výjimkou. Slušnost je normou, hřích je odchýlením se. Všeobecně, stromy plodí ovoce, květiny kvetou, větry nerušeně vanou.

Je tu však tedy otázka, proč Bůh dovoluje, připouští, aby se v těchto normách děly tyto výjimky?

Položme si tuto otázku, abychom porozuměli Božím způsobům v Jeho stvoření. Korán říká, že dobro, zlo a cokoli, co se v tomto světě děje, děje se tak s vůlí Boží (maši´at Alláh). Pouze Bůh zná celou Svoji vůli. My, jako omezené bytosti, nemůže, nejsme schopni plně pochopit Jeho ohromně nekonečnou vůli a moudrost. Spravuje Svůj vesmír, Svůj svět tak, jak chce On sám, jak považuje za vhodné. Korán nám říká, že Bůh je Moudrý a vše, co dělá je správné, spravedlivé a dobré. My se Jeho vůli musíme odevzdat a podřídit. Korán nám o Boží vůli nedal všechny detaily, ale poučil nás o správném vedení, které je pro nás užitečné, prospěšné a postačující. Je tu několik bodů, které bychom pro pochopení této záležitosti měli mít na paměti:

1. Bůh tento svět nestvořil jako svět trvalý. Toto je dočasný svět a vše na něm je časově omezeno. Až jeho čas přijde, vše tu (na světě) zemře, dojde ke konci a skončí, ustane. Ani dobré věci tohoto světa nejsou na vždy, a ani špatné věci nejsou věčné. (My) jsme tu na krátkou dobu, během níž jsme testováni. Ti, kteří v testu uspějí, naleznou věčný svět, který je dokonalý a trvalý. Ti, kteří v testu neuspějí, uvidí zlé následky svých hříchů a zkaženosti.

2. Bůh do tohoto světa vložil fyzikální a morální zákony. Dovoluje výskyt trápení, je-li jeden nebo více z těchto zákonů porušen. Fyzikální zákon je založen na příčině a následku. Nemoc přichází na toho, kdo se nestará o své zdraví, a nebo je vystaven infekcím. Automobilová nehoda se stane, pokud člověk není ostražitý či řídí nedbalým způsobem, a nebo nejsou-li auta zkontrolována, cesty a silnice nejsou udržovány tak, jak by měly, a nebo nejsou správné dopravní předpisy či nejsou správně dodržovány. Studium příčin a následků je velmi důležité k usnadnění bezpečnosti. Dokonce i zde bychom měli mít na mysli, že Bůh nás často ochraňuje a nenechává nás trpět za každou nedbalost, za každou lhostejnost. Kolikrát se nám stává, že nejsme opatrní, ale přesto se do našich cílových stanic dostaneme v bezpečí? Způsob, jakým v některých městech lidé řídí, je zázrakem, že se nehod nestává více a netrpí více lidí. Bůh říká:

   „(Bůh) Milosrdný! Ten, Který mě Koránu naučil. Člověka stvořil: vysvětlení (a rozum) jej naučil. Slunce i měsíc své počty (přesně) následují; a traviny a stromy se před ním sklánějí. Nebe On vyzvedl a váhy (Spravedlnosti) stanovil, na váze nepodvádějte, spravedlivě ji stanovte a na vahách neubírejte! A On rozprostřel zemi pro (Svá) stvoření.“ [Korán 55:1-10]

   Způsob, jakým jsme překročili míru a hranice ustanovené Bohem a porušování Jeho zákonů příčiny a následku, je neskutečný, neuvěřitelný. Je to opravdu Boží milost, že žijeme. Přesněji řečeno, otázka by neměla být ´proč Bůh dovoluje trápení´, ale ´jak mnoho nás Bůh ochraňuje a udržuje při životě po celou tu dobu přes všechny naše přestupky a zanedbávání´. Korán říká:

   „Kdyby Bůh chtěl ztrestat lidi za to, co si vysloužili, nezůstala by na povrchu zemském žádná bytost živá, avšak On dává jim odklad do lhůty stanovené. A až se dostaví lhůta jejich . . . vždyť Bůh vidí jasně služebníky Své.“ [Korán 35:45]

   Někdy však Bůh lidi kvůli porušováním Jeho zákonů trestá, ať už jsou fyzikální, a nebo morální. Korán nám vypráví, že bylo zničeno mnoho národů a společenství kvůli jejich hříšným způsobům života:

   „Prohlašují-li tě za lháře, pak již před nimi prohlašoval proroky za lháře lid Noemův, ´Ádovci a Thamúdovci, a také lid Abrahamův i Lotovi soukmenovci, i obyvatelé Madjanu. Též Mojžíš byl za lháře prohlášen. Já však poskytl jsem nevěřícím odklad, leč posléze jsem je uchvátil, a jaké bylo mé zavržení! Kolika městům jsme již dali zahynout, protože byla nespravedlivá a dnes jsou od základu zpustošena! A kolik studní je zasypáno a kolik vznosných zámků zbořeno!“ [Korán 22:42-45]

3. Trápení může být pro některé lidi také zkouškou a testem. Bůh dává či dovoluje některým lidem, aby se trápili, aby tak byla vy/zkoušena jejich trpělivost a vytrvalost. Dokonce i Božím prorokům a poslům bylo ukládáno soužení. Prorok Ajúb je v Koránu zmiňován jako prorok, který byl velmi trpělivý. Dobří lidé někdy trpí, ale jejich utrpení léčí jiné a přináší dobro svým společnostem. Lidé se z jejich dobrých příkladů učí. Mučedníci umírají za jejich víru, vojáci dávají svůj život za své národy a to přináší jejich lidem osvobození a svobodu.

4. Bůh někdy dává některým lidem trpět, aby tak vyzkoušel jiné, jak se k těmto (trpícím) zachovají. Když uvidíte člověka, který je nemocný, chudý a ubohý, potom toto je pro vás od Boha test. Bůh je s tímto trpícím člověkem, aby vyzkoušel vaši dobročinnost a víru. V jednom qudsi hadíthu Prorok, mír a požehnání Boží s ním, řekl:

   „V Soudný den Bůh řekne, ´Ó, synu Adama! Onemocněl jsem, ale ty jsi Mne nenavštívil.´ On (ten člověk) řekne, ´Ó, můj Pane! Jak jsem Tě mohl navštívit, když Ty jsi Pánem všech světů?´ On, Všemohoucí, řekne, ´Nevěděl jsi snad, že ten a ten z Mých služebníků je nemocen a ty jsi jej nenavštívil? Nevěděl jsi snad, že kdybys jej býval byl navštívil, našel by jsi Mne vedle něj?´ Bůh řekne, ´ Ó, synu Adama! Požádal jsem tě o jídlo, ale ty jsi Mne nenakrmil?´ Ten muž řekne, ´Ó, můj Pane! Jak jsem Tě mohl nakrmit, když Ty jsi Pánem všech světů?´ On, Všemohoucí, řekne: ´Nevěděl jsi snad, že ten a ten z Mých služebníků potřeboval jídlo, ale ty jsi mu žádné nedal? Nevěděl jsi snad, že kdybys ho nakrmil, našel by jsi to tu u Mne zaznamenáno? Ó, synu Adama! Požádal jsem tě o vodu, ale ty jsi Mi napít nedal.´Ten muž řekne, ´Ó, můj Pane! Jak jsem Ti mohl dát napít, když Ty jsi Pánem všech světů?´ On, Všemohoucí, řekne, ´Ten a ten z Mých služebníků tě požádal o vodu, ale ty jsi mu žádnou nedal. Nevěděl jsi snad, že kdybys mu býval dal napít, zajisté by jsi to tu u Mne našel zaznamenáno?“ (Muslim, č. 4661)

   O Proroku ‘Isa (Ježíši), mír s ním, je zaznamenáno, že řekl něco podobného. (viz. Bible, Matouš 25:35-45)

Proto, závěrem můžeme říci, že soužení se vyskytuje, aby nás učilo, že musíme dodržovat přírodní a morální Boží zákony. Někdy je to proto, aby byli potrestáni ti, jež Jeho zákony porušují. Je to zkouška naší víry v Boha a zkouška našeho závazku či odevzdání se lidským hodnotám a dobročinnosti. Kdykoli se setkáme s trápením, měli by jsme se sami sebe zeptat, „Porušili jsme nějaký Boží zákon?“. Studujme příčinu problému a použijme opravných způsobů a metod. „Je to trest?“ Litujme svého/svých hříchu/ů a požádejme o odpuštění a nápravu našich cest a způsobů. „Je to pro nás zkouška a test?“ Pracujme tvrdě, abych v tomto testu uspěli.

Věřící trápením čelí motlitbami, pokáním a dobrými skutky. U nevěřících to způsobuje pochybnosti a zmatek. Obviňují Boha, nebo proti němu dělají argumenty a pře.