ISLÁMSKÝ KALENDÁŘ

Muslimská éra začala hidžrou z Mekky do Medíny neboli emigrací proroka Muhammada a jeho společníků z Mekky do Medíny. Za počátek muslimské éry byla tato událost přijata během kalifátu 'Umara Ibn Al-Chattába, druhého kalifa po Muhammadovi.

Muslimský kalendář je lunární, jeho měsíce jsou určovány různými polohami měsíce. V každém roce je dvanáct měsíců, každý měsíc má buď třicet, nebo dvacet devět dní v závislosti na poloze měsíce. Měsíce nesou následující jména: muharram, safar, rabí' al-awwal, rabí' al-thani, džumádal-úlá, džumádal-thni, radžab, ša'ban, ramadán, šawwal, dzul-ka'dah a dzul-hidždža.

Každý týden má jeden zvláštní památný den. Je to pátek a jeho význam vyvěrá z posledních modliteb ve shromáždění, které musí dodržet každý muslim, který se jich může zúčastnit. Jsou i jiné významné příležitosti, na něž by se mělo pamatovat.

1. Hidžra, která připadá na večer před prvním dnem měsíce muharramu.
2. Prorokovy narozeniny, které připadají na večer před dvanáctým dnem měsíce rabí' al-awwal.
3. Ramadán, měsíc půstu, v němž byl zjeven Korán.
4. Noc moci Qadr, kterou lze slavit večer dvacátého třetího nebo dvacátého pátého nebo dvacátého sedmého dne měsíce ramadánu.
5. 'Idul-fitr (svátek konce ramadánu), který připadá na první den měsíce šawwal.
6. 'Id ul-adha (svátek oběti), který připadá na desátý den měsíce dzul-hidždža.