Nyní budeme hovořit o Abú Bakrově smrti. Historici se liší v tom, jak a proč Abú Bakr zemřel. Vypráví se, že příčinou smrti byl jeden z těchto důvodů:
Podle určitých pramenů Abú Bakr požil jedovatou látku, která mu působila dva týdny velké bolesti. Když jeho bolest narůstala, zavolal si k sobě Abdulrahmána ibn Aufa a ostatní společníky (nechť je Alláh s nimi spokojen) jednoho po druhém. Proč? Umíral! Chtěl ještě uspořádat záležitosti týkající se volby příštího chalífy. Zavolal Abdulrahmána ibn Aufa a zeptal se ho na jeho názor na Umara ibn al-Chattábav. Někteří lidé tvrdí, že Abú Bakr určil sám Umara jako příštího chalífu. Ale jak vidíte, bylo to založeno na konzultaci. Abú Bakr konzultoval tuto otázku s ostatnímu společníky, s jedním po druhém. Abdulrahmán mu na jeho otázku odpověděl, že on (Umar) je ještě lepší, než co si o něm Abú Bakr myslí. Vidíte, každý mohl aspirovat na chalífu, ale společníci byli nesobečtí a oddaní věřící! Abdulrahmán jistě mohl být chalífou, protože i on byl jedním z deseti, kterým byl přislíben Ráj, ale řekl, že Umar je lepší, než co si o něm Abú Bakr myslí. Abú Bakr si potom pozval Uthmána, který se také mohl stát chalífou a zeptal se ho na Umara a on odpověděl, že Umarovy tajné skutky jsou lepší, než ty veřejné. Jak dojemné! Kdo asi dělá skutky v tajnosti lépe než ty veřejně viditelné? Potom Abú Bakr svolal další významné společníky a oni řekli, že Umar je nejlepší ze všech muslimů. Všichni ho chválili. Později se někteří lidé zeptali Abú Bakra: „Co řekneš svému Pánu, když se tě zeptá na jmenování Umara chalífou? Vždyť je to tak přísný člověk!“ Abú Bakr se rozzlobil a řekl: „Řeknu, že jsem vybral toho nejlepšího muslima, aby se stal chalífou.“ Což znamená, že Umar byl nejvhodnějším kandidátem na tento post a ti muži museli mlčet.
Nakonec si Abú Bakr zavolal Uthmána a řekl mu, aby napsal následující text: „Toto je příkaz Abú Bakra ibn Abú Quhafy zatímco odchází z tohoto života, aby vstoupil do života budoucího, kde nevěřící uvěří, prostopášní získají jistotu (o tom, co bude) a lháři budou říkat pravdu. Vybral jsem za vašeho chalífu ....“ potom Abú Bakr upadl do bezvědomí a nestačil vyslovit dané jméno. Ale Uthmán, který se účastnil předešlých konzultací věděl, že Abú Bakr má na mysli Umara. Když Abú Bakr omdlel, Uthmán se začal obávat, že brzo zemře a tak podle závěru, ke kterým došli během konzultací napsal: „Umara ibn al-Chattába“. Později se Abú Bakr probral a zeptal se Uthmána, co zapsal jako poslední. Uthmán mu odpověděl, že napsal, že chalífou se stane Umar ibn al-Chattáb. Abú Bakr zvolal: „Alláhu akbar (Alláh je největší), obával ses, že lidé upadnou do sporů, pokud zemřu v bezvědomí.“ Potom Uthmánovi poděkoval za jeho moudrost a péči o Islám. Neděkoval mu, že udělal něco pro Abú Bakra, ale že myslel na dobro Islámu! Potom nechal Abú Bakr shromáždit lidi a řekl jim, že odchází z tohoto světa a vstupuje do světa dalšího. Bylo to velmi dojemné. Požádal Uthmána, aby řekl lidem, aby poslouchali toho, koho vybral za jejich chalífu, chtěl, aby mu složili slib poslušnosti. Lidé řekli, že souhlasí s Abú Bakrovým výběrem, ať je jakýkoliv, ale Ali ibn Abi Tálib řekl, že on nepřijme za chalífu nikoho jiného než Umara. Vidíte? Pověsti o tom, že Ali nechtěl, aby se stal Umar chalífou nejsou vůbec pravdivé, on pokládal Umara za nejlepšího člověka pro tento post. Potom bylo Alimu řečeno, že příštím chalífou bude Umar ibn al-Chattáb, a že Ali i ostatní muslimové se mu mají podřídit. Abú Bakr řekl, že o Umarovi neví nic jiného, než dobré a pokud bude Umar konat zlo po jeho smrti, nebude to již Abú Bakrova chyba. Abú Bakr se cítil velmi odpovědný za výběr příštího chalífy a obával se této odpovědnosti, proto řekl, že to, co bude Umar činit po jeho smrti už nebude chybou Abú Bakra!
Později se Abú Bakr zeptal lidí, který je dnes den a oni odpověděli, že pondělí. A protože Abú Bakr věděl, že Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) zemřel v pondělí, prosil Alláha, aby vzal jeho duši právě v tento den. Jak byl starý? 63 let. Byl o dva roky mladší než Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a chalífou se stal v 61 letech, takže když zemřel, měl 63 neboť jeho chalífát trval 2 roky. Takže zemřel ve stejném věku jako Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a také jako on v pondělí. Snažil se tolik napodobovat Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a nakonec mu byla povoleno stejná smrt. Zpět k jeho posledním dnům: když Abú Bakr zjistil, že je pondělí a poprosil Alláha o smrt v tento den, zeptal se společníků, jak byl Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) pohřben. Chtěl ho napodobit i v pohřebních obřadech. Napodoboval ho skutečně ve všem, i když šel například vyprovodit Usámovu armádu do boje, Abú Bakr šel pěšky, zatímco Usáma jel na koni. Stejně tak to totiž udělal Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) s Muadhem ibn Džabalem, který jel, zatímco Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) šel pěšky vedle něj. Když Usáma viděl Abú Bakra jdoucího pěšky vedle sebe, zapřísahal ho, aby si nasednul a nebo Usáma sestoupí. Abú Bakr mu na to řekl, že on nenasedne ani Usáma nesesedne, protože on pouze napodobuje Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a že chce alespoň chvíli kráčet na Alláhově cestě. Byl tak horlivý v napodobování Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír), že se dokonce zajímal o to, jak byl Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) pohřben a bylo mu řečeno, že byl zabalen do tří pruhů látky. Zeptal se tedy, kolik kousků látky má doma a ony byly skutečně právě 3! Požádal, aby byl do nich po smrti zabalen a potom řekl, že si přeje, aby po smrti omývala jeho tělo Asma bint Umajs, jeho manželka. Vidíte? Prorok (nechť mu Alláh žehná a dá mír) zemřel se svou hlavou na manželčině klíně a Abú Bakr si přál, aby jeho manželka umyla jeho mrtvé tělo. Jak blízcí si byli tito lidé se svými manželkami! Proč i my nejsme takoví? Chtěl také, aby ji pomohly jeho děti. Asma tedy byla první ženou v historii Islámu, která umyla mrtvé tělo svého manžela.
Ať se moderní zastánci romantické lásky učí od Abú Bakra!
Před smrtí ho ještě navštívila jeho dcera Aiša a propadla slzám. Abú Bakr ji řekl, aby neplakala a ona mu začala přednášet nějakou báseň, kterou chtěla vyjádřit svůj zármutek. Abú Bakr to však neměl rád a chtěl, aby recitovala něco jiného. Vidíte? Vedl svou dceru dokonce na prahu smrti. Chtěl, aby mu raději recitovala tyto verše z Koránu:
A pak dostaví se smrti opilost jako skutečnost a tohle je to, čemu ses vyhnout chtěl! A bude na pozoun zatroubeno a to bude den trestu slíbeného! [Korán 50:19, 20]
Toto vše vyprávěla Aiša a také řekla, že jeho poslední slova před smrtí byla: „Nech mne zemřít jako muslima a připoj mne ke spravedlivým.“
Abú Bakr zemřel v noci a Umar a lidé v Medíně za něj vykonali pohřební modlitbu. Od Prorokovy (nechť mu Alláh žehná a dá mír) smrti zde lidé neslyšeli takový nářek jako po smrti Abú Bakra. Umar pohřbil jeho tělo v noci a Ali a Abú Ubaida ho spustili do jeho hrobu. Ali stál vedle jeho hrobu a pronesl tato pohnutá slova, kterými dnešní epizodu zakončíme. Vyjadřují hlubokou lásku Alího k Abú Bakrovi. Řekl: „Nechť je s tebou Alláh milostiv, ó Abú Bakře, byl jsi první muž, který přijal Islám, nejupřímnější, věrný a bohabojný, nejštědřejší v Islámu, horlivý při ochraně Alláhova Posla (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a ochraně Islámu i milosrdný k ostatním muslimům. Nejvíce ses Prorokovi (nechť mu Alláh žehná a dá mír) podobal v chování i v povaze. Nechť tě Alláh odmění za to, co jsi pro Islám vykonal.“
Představte si, že byste byli u Abú Bakrova hrobu v této situaci, spolu s těmito ranými muslimy a poslouchali Alího slova: „Nechť tě Alláh odmění za to, co jsi udělal po Alláha, Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a Islám. Ty jsi věřil Prorokovi (nechť mu Alláh žehná a dá mír), když ho ostatní popřeli. Ty jsi mu byl nablízku jako jeho vlastní sluch a zrak. Jsi jedním z těch, o kterých Alláh řekl, že věří v Pravdu. Byl jsi prvním mužem, který uvěřil v Prorokovo (nechť mu Alláh žehná a dá mír) poselství.“
Alí také řekl, že Abú Bakr byl jako štít, který chrání muslimy před nevěřícími nepřáteli a byl pevný jako hora, kterou nemůže zasáhnout bouřka. A dodal: „Byl jsi, jak Prorok Alláha (nechť mu Alláh žehná a dá mír) řekl: se slabým tělem, ale silný, když se jedná o Alláhovy příkazy, nízký ve vlastních očích, ale skvělý v očích Alláha a důstojný a ctěný v očích lidí....“
Nechť Alláh požehná Abú Bakrově duši a odmění ho štědře!
Potom Alí pokračoval: „Abú Bakr neprokazoval shovívavost, když se jednalo o práva lidí, silní byli slabí v jeho očích, dokud od nich nezískal jejich povinnosti a slabí byli silní v jeho očích, dokud jim nezaručil jejich práva.“ Potom se Alí modlil k Alláhu za muslimy, aby nesešli z pravé cesty.
Abú Bakrovo tělo bylo pohřbeno vedle Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír), s jeho hlavou na úrovni Prorokových (nechť mu Alláh žehná a dá mír) ramen. Je to velká čest, být pohřben vedle Proroka (nechť mu Alláh žehná a dá mír) a muslimové navštěvují jeho hrob stejně jako Prorokův (nechť mu Alláh žehná a dá mír).