V tomto dvoudílném článku se budeme věnovat hlavním nesprávným představám o Koránu, které způsobují, že jsou muslimové ochuzeni o jeho skutečné poselství a neskonalou moudrost. Na jednu stranu mnoho samozvaných vykladačů popírá potřebu opory v klasických výkladech či metodách, nebo jsou poháněni postranními úmysly, jinými než je upřímné oddání se Alláhu, nestydatě zneužívají Korán a odvozují z něj významy v rozporu s jeho podstatou a celým poselstvím Islámu.
Na druhou stranu mlčící většina třeba i praktikujících muslimů trpí všeobecnou apatií k významu Koránu, která narůstá díky nesprávné představě, že v Koránu nemůžeme nic pochopit, pokud neznáme jazyk a odborný výklad a proto bychom se o to neměli ani pokoušet. Výsledkem může být, že zdánlivě zasvěcení lidé, kteří chtějí Korán zneužít, triumfují díky nevědomosti a nedbalosti obyčejných muslimů.
Muslimská historie byla svědkem mnoha deviací, které začaly úchylnými výklady Koránu podvodníky a jejich slepým následováním neznalými muslimy. Hereze Qadiani (kteří vyhlásili falešného proroka), ti, kteří odvrhli sunnu, batinité (kteří věří ve skrytý, ezoterický význam spíše než v doslovný význam Koránu) a mnoho deviantních mystických sekt bylo založeno právě tímto způsobem. A bude se to dít stále, pokud si nebudeme dávat pozor a nevrátíme se ke konečnému Alláhovu poselství celým srdcem a celou myslí.
Když pracujeme s touto poslední Knihou Alláha, vznešeným Koránem, narážíme na důležité a legitimní otázky. Pokud je správně nepochopíme, stanou se tyto sporné otázky problémem, který bude dusit celá staletí postoj muslimů ke Koránu a pokud to necháme být, bude to nadále pokračovat. Jedna víra sdílená muslimy po staletí a napříč celým světem je to, proč potřebujeme specializované učence, abychom Korán plně pochopili.
Na jednu stranu narážíme na výrok našeho pravdomluvného Posla, nechť mu Alláh žehná a dá mír, že: „Kdokoli interpretuje Korán podle svého názoru, jeho místo bude v Pekle.“ (Zaznamenal at-Tirmidhí).
Tento hadíth varuje laické věřící, aby se nepokoušeli přistupovat ke Koránu sami.
Na druhou stranu Alláh Vznešený důrazně říká, že:
A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?
[Korán 54:17]
Proč potom potřebujeme učence?
Znamená hledání opory u učenců, že by Islám schvaloval kněžství? Nemůže nekritické následování učenců znamenat „jejich uctívání“, jak Alláh vytknul v Koránu židům a křesťanům?
A vzali si učence své a mnichy své za pány vedle Alláha a stejně tak i Mesiáše, syna Mariina, ačkoliv jim bylo přikázáno uctívat toliko Alláha jediného. [Korán 9:31]
Takové dilema pochází z běžné, ale zásadní chyby v chápání povahy poznání a metod jeho dosažení. Dilema zmizí, jakmile si uvědomíme, že existují různé stupně nebo úrovně chápání Koránu. Tato kategorizace platí pro pochopení jakéhokoliv textu, natož pro konečné poselství Alláha, které obsahuje neskonalou moudrost a znalosti a je určeno pro každou jednotlivou lidskou bytost bez výjimky.
K ategorie chápání
Khuraam Murad napsal k tomuto tématu ve své knize Cesta ke Koránu následující: „Všeobecně řečeno, můžeme rozdělit studium Koránu do dvou kategorií: tadhakkur a tadabbur, podle koránského verše:
Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali . [Korán 38:29]
První úroveň chápání
Tadhakkur: hlavní poselství a cíl
Khuram Murad pokračuje: „Tadhakkur (což znamená obdržení varování a rady, zapamatování si, dodržování a umístění ve svém srdci) je kategorie chápání, která nepotřebuje ve své podstatě žádné náročné vědecké prostředky. Nemusíte chápat význam každého slova, nebudete schopni prozkoumat úplný význam všech důležitých a klíčových slov a nebudete chápat význam každého verše, ale hlavní, celkové poselství, zvláště poselství pro vás – jak žít – by mělo vystupovat jasně a zářivě. Obsahem tadhakkur je, že Korán kategoricky říká, že je lehký k pochopení, je dostupný každému upřímnému tazateli, stačí aby chápal, co čte a začal o tom uvažovat .... Tadhakkur není nějakou nižší kategorií chápání, je to základní podstatný smysl Koránu.“ (Khuram Murad, Cesta ke Koránu)
Tento tadhakkur, který zachycuje základní a nevyhnutelné poselství Koránu, nemůže zůstat utajen chápání ani toho nejjednoduššího čtenáře. Ovšem srdce a duše neuctivého čtenáře nemusí poselství Koránu dosáhnout nikdy, protože to vyžaduje duševní úsilí:
Když přednášíš Korán, spouštíme mezi tebe a ty, kdož nevěří v život budoucí, závěs zahalující a na srdce jejich clony klademe, takže jej nechápou, a hluchotu do jejich uší. [Korán 17:45, 46]
Tento stupeň chápání může být zcela zprostředkován jakýmkoliv rozumným překladem Koránu a člověk nepotřebuje znát ani jediné arabské písmeno, aby mohl zcela pochopit toto základní poselství Koránu. Není správné domnívat se, že chápání Koránu tak, abychom z něj mohli získat vedení, je závislé na přímé znalosti arabského jazyka. Je mnoho arabsky mluvících lidí, kteří nechápou poselství Koránu a nevěří mu a jsou zde také milióny lidí, kteří neznají ani slovo arabsky, ale přesto Koránu věří a žijí podle jeho poselství.
Toto základní a nezbytné poselství Koránu – bez jakýchkoliv rozdílů v interpretaci, jemností ve významu a závislosti na specifických okolnostech – vymezuje aqeedu neboli základní víru (učení) Islámu. Podívejte se například na následující body - učení Koránu, které jsou mimo jakýkoliv spor nebo pochybnost:
Každý z těchto bodů je bez diskuze, všechny myšlenkové školy a všichni učenci Islámu v minulosti i současnosti se na nich shodují. Toto základní poselství je rozsáhle popsáno v každé pasáži Koránu a je mimo jakékoliv otázky nebo pochybnosti.
Proč si zde toto základní učení připomínáme? Protože když přijde pokušení, lidé nezapomínají na detaily provádění modlitby či půstu, ale ve skutečnosti zapomínají tyto zcela nepopiratelné základy víry. Když šarlatáni – ti, kteří prodávají zjevení Alláha za mrzký peníz – tvrdí něco proti tomuto základnímu poselství, každý muslim musí rozeznat, že je to závažná věc bez možnosti interpretace a různic a pokus zničit náboženství Alláha. Na druhou stranu pokud se skutečný učenec rozchází v názoru se všeobecně rozšířenou vírou a má oporu v Koránu a sunně, nesmíme mu bezmyšlenkovitě oponovat.
Když budeme zůstávat v kontaktu se základním poselstvím Koránu, tím že ho budeme číst a snažit se o jeho pochopení neustále a pravidelně, dá nám to moudrost, obezřetnost a schopnost rozlišit mezi dobrým a špatným, podstaty od „slupky“, trvalého v Alláhově náboženství od proměnlivého, které záleží na místě a čase.
Skutečná pokora a hluboké zabrání se do čtení Koránu je pak jedinou cestou, jak se vyhnout dvěma extrémům: fanatismu a extrémismu (ghuluww) na jedné straně a pochyb a nedbalosti (ghafla) na straně druhé.
Pokračování příště.